Blog Archive

Entradas populares

domingo, 31 de mayo de 2015

U máasewal k'aaba'ob kaajo'ob, chi' najilo'ob, kúuchilo'ob yéetel u uchben tsikbalilo'ob

In wet ajka'ansaje'ex chéen u tia'al in k'a'asikte'ex tio'aolal le meeyaj yan ttsikbaltik yéetel xan yaan kts'íibtik ichil le k'iino'oba'.  Ti'  le meeyaja' naj kt'aan yóok'lal  máasewal  k'aaba'ob kaajo'ob, chi' najilo'ob, kúuchilo'ob yéetel u uchben tsikbalilo'ob bix anchajik u ts'abal u k'aaba'ob, tu'ux u tal, ba'ax u k'áat u ya'ale,  ba'ax óojela'an tak bela' ti' le k'iino'oba'.

TSÍIBNAJ: GILBERTO REYNALDO CANUL COLLI


NOMBRES MAYAS DE PUEBLOS, BARRIOS, INSTITUCIONES,  LUGARES Y SU HISTORIA

Compañeros maestros es solo para recordarles que sobre los trabajos que hemos de realizar en estos y que hemos de platicar, escribir y subir al blog.  En estos trabajos debemos hablar sobre nombres mayas de pueblos, barrios, instituciones lugares y su historia, de donde proviene su nombre, porque se le puso, de dónde viene, que significado tiene, qué se sabe al respecto hasta estos días.

ESCRIBIÓ:  GILBERTO REYNALDO CANUL COLLI

Kex kuxtal t'ech ma' maya t'aan, iichil k tia'al'ob t'aan le ts'a jun tiich', antal jeejeláas y'aaób le chúunpajal maya ba'ax ts'aáik'ob tuláakal le ba'ax kuxtal'ob in lúumil'ob., bey yáan k'aaba'ob ti´municipios

Aunque hay muchas personas que no hablan la lengua indígena, entre nuestras palabras de uso frecuente  existen varias de origen maya que las empleamos todos los que vivimos en  esta región, como los nombres de los municipios.      
                                        X Genny Candelaria López Hernández

viernes, 29 de mayo de 2015

                                              MALO’OB OKA’AN K’IIN AJKANSAJE’EX
LE MEYAJ:JUUNP’ÉELI.- U MUUCH’TALIL KAJNAALO’OB U TI’AL U TUUMBEN LÁAK’O’OB.

IN TSIKBAL JUNPEEL MÚUCH’KUJ LE GREMIO JÓOK’OLE  IN NAAJ NOJ KO’ LE JE’ELO’OBA U TSAATELO TAAK’IN U BEETALO’ LALA CHA’AN K’A’ASA’AJ K’IIMBESAJ CHAN KO’LEBIL  ASUNCION.
LE K’IIN, JÓOK’OLE LE GREMIO LE TAANA IN NOJ KO’, JUN MÚUCH’ LE MAKO’OBO’ TU VIN SÁASTAL TS’AB K’U’UM TU VIN JUUCH’ BEX XAN BEET PAKACH WAJ, U TS’ATELO, LE MAKOBO’OB’ BINO’OB BÍISE ESTANDARTES , LE GREMIOO U TS’ATENLO’  LE JANAL COCHINITA PIBIL, BUT ULUUM’ , REFRESCOS, JA’OB CHUUJUK, TU LÁAKAL LE MAKOO’OBO’ TU MEYAJ U SAATAL TU VINO’OB U TS’ATELO’ JANAL YETEL MÁATAN.LE TAANAJ NOJ KO’ LE GREMIOO U BEETA’OBO’ TE’ELO’ JA’AB TI’ WINAL AGOSTOO.
XKA'ANSAJE':XGLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.

                                                             BUENAS NOCHES MAESTROS.
TEMA: 5.- LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIO DE LAS NUEVAS FAMILIAS.


LES VOY A PLATICAR DE UNA SOCIEDAD DE GREMIO QUE SALE EN CASA DE MI SUEGRA, ESTA GENTE DA SU COOPERACIÓN PARA REALIZAR ESTA FIESTA A LA VIRGEN DE LA ASUNCIÓN. EL DÍA QUE SALE EL GREMIO DE LA CASA DE MI SUEGRA, UN GRUPO DE SEÑORAS VAN TEMPRANO A PONER NIXTAMAL, PARA LUEGO MOLERLO Y HACER TORTILLAS A MANO, PARA DARLE A LA GENTE QUE VAN A LLEVAR LOS ESTANDARTES DEL GREMIO, SE LES DA TACOS DE COCHINITA PIBIL, RELLENO NEGRO, REFRESCOS,AGUAS DULCES A TODAS LAS PERSONAS QUE A TRABAJAR SE LES DA TODO LO QUE SE REPARTE COMO RECUERDOS, EN LA CASA DE MI SUEGRA ESTA FESTIVIDAD LA REALIZAN CADA AÑO EN EL MES DE
 AGOSTO.
MAESTRA: GLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.
                                                                   IN TS’O’OKOL
LE MEYAJ:JUUNP’ÉELI.- U MUUCH’TALIL KAJNAALO’OB U TI’AL U TUUMBEN LÁAK’O’OB.

TU LAKAALO’OB U MUUCHTALO A KAJALO’OB U TSIKBENSIL TULÁAKAL MÁAK WÍINIK K0A’ABÉETCHSJAL, TU LAAKALO’OBO’ YETEL JUN MAKO’OB U TI’AL’ KUXTAL U TI’AL ÁANTAJ YETEL MUUCH’TOLO, LE KA’AMBES, TU LSAKAL TUUMBE LE MAAKO’OBO MA’ A SAATAL LE BAALO’OB U TSIKBENSIL A KAJALO’OB.
TS’O’O’KOL A TSKBAL TU LÁAK’OBO’ TEN ATSKBAL, TU  LAAKALO’OB A TSKBAL U TSIKBENSIL, MA’ A SUUTU WA CHAN JATS’UTS YETEL A KAAMBES TU LAAKALO’OB’ TUUMBE U TI’AL KAANBAL.

XJKA’AMBESAJ:XGLADIS
                                                                   MI CONCLUSIÓN
TEMA: 5.- LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIO DE LAS NUEVAS FAMILIAS.

TODAS LAS FORMAS DE ORGANIZACIONES COMUNITARIAS SON IMPORTANTES YA QUE TODO SER HUMANO NECESITA DE TODOS O DE ALGUNAS PERSONAS  PARA SOBREVIVIR, PARA AYUDARSE Y ESTAS ORGANIZACIONES HAY QUE ENSEÑÁRSELO A LAS NUEVAS GENERACIONES, YA QUE ES MUY IMPORTANTE EN CADA COMUNIDAD.
DESPUÉS DE LOS COMENTARIOS DE MIS COMPAÑEROS, PUEDO DECIR QUE TODO LO QUE ESCRIBIERON, ES IMPORTANTE PARA QUE NO SE VAYA PERDIENDO ESTAS ORGANIZACIONES YA QUE ES MUY BONITO Y HAY QUE ENSEÑÁRSELO A LAS NUEVAS FAMILIAS PARA QUE LO APRENDAN.

MAESTRA: GLADIS.



miércoles, 27 de mayo de 2015

LAS FORMAS DE ORGANIZACION COMUNITARIA PARA LAS NUEVAS FAMILIAS

Tene 'mayaj Dzitnup, Hkán., Juun p'eel Cha'an nojoch leti' le bol kíin'o'b ts'aaóolik u ki'ichkelen Yuum San Salvador.

K'aja'an beetik Bolón támat'áan leelo 'ch'aan le k'aja'an oox p'eel gremios, u xi'ipal'o'bo, nojoch Maak Yéetel xchu'upal bey xan jmeyaj kaab'o'ob ba'ax u jach kaabet ment'a sáansamal jo'ob.

Le gremio yaantale u'ula'o'bo ti 'kúuchilo' n'aach'o'bo le 'tso'ok Kiin ti' Cha'an u'ulik tí 'ul'aak'o'b lu'umo'o' bo:. Kanasin, Tixpeual, Juch Holoch Siho y Halachó, lúulabo' en Yaan ts'aik u áantaj yanu meentik le gremio ts'okle le maax ku meentik yanu suutik le ba'ax Kiin le yubalo'ob utia'al.
 
Ajkansaj X Genny Candelaria López Hernández


Trabajo en Dzitnup, Hkán., Uno de Sus festejos Mas Grandes hijo los novenarios en honor a San Salvador al cristo, hijo nueve rezos, this fiesta la Realizan los gremios De Jóvenes, señoras y señoritas y de los Apicultores Siendo El Más Importante Y Que sí Hace Cada Año.

 El último día de la festividad Llegan al gremio Visitantes Que Vienen de Otros Puebles lejanos: Kanasin, Tixpeual, Juch Holoch, Siho y Halachó, Ellos dan su Colaboración y Cuando Se Devuelve la visita también se colabora devolviendo poco mas ONU Lo Que Ellos Que Dieron .

CONCLUSIÓN

Ta'an en tuklik baáx quinina ment'e    tia'ali ' yéetel u beya' u kuxtal le máakol le' kaajo' paajtali' ta'an yoolá láak'tsilo'ob bejlae' yaanu belayl'a' le' ba'ax'obe  úuchbe yéetel bejlae' yéetel lu ta'an, u ustik jeejeláasil, yéetel meyaj ichi tuklalo' tia'alu' naajal tu laaka'a tin ba'ax kin wak.

Analizando las diversas maneras de realizar actividades comunitarias, puedo decir que las familias de ahora deben de considerarlas para la vida de ahora, ya que antes como ahora, la comunicación,el respeto, y el trabajo en equipo son la base para un ambiente pacífico y nos da la oportunidad de alcanzar metas.
COMENTARIO PARA LA MAESTRA GENNY LE MEYAJ:JUUNP’ÉELI.- U MUUCH’TALIL KAJNAALO’OB U TI’AL U TUUMBEN LÁAK’O’OB.

KU TS'O'OKOL A XOOK'OB LE MEYAJ XKA'AMBESAJ XGENNY AH'A' NA'AT U TI'AL U MEETIKO'OB TU LAAKAL LE MEYAJO'OB A MUUCH0OB K'A'ABÉETCHAJAL U TS'ATEN TAKIN' TU LAAKALO'OB ÁATAJ YETEL TA'ANO'OB U TSIKBENSIL TU  LAAKALO'OB A MEYAJO'OB MÚUCHO'OB CHAN MA'ALOB.

AJKA'ANSAJ:GLADIS.

TEMA:5.- LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA PARA LAS NUEVAS FAMILIAS.

DESPUÉS DE HABER LEÍDO SU TRABAJO DE MAESTRA GENNY , ENTENDÍ QUE PARA LA REALIZACIÓN DE TODA ORGANIZACIÓN COMUNITARIA SE NECESITA DE LA COOPERACIÓN , AYUDA MUTUA Y LA COMUNICACIÓN , SON LA BASE IMPORTANTE PARA QUE SALGA BIEN UN TRABAJO EN GRUPO.
MAESTRA : GLADIS.



 LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA PARA LAS NUEVAS FAMILIAS.

Comentario para la maestra Genny.
Buenas noches maestra despues de haber leido su trabajo entendi que las formas de organizarse para una tarea colaborativa es de suma importancia ya que si no existe la humildad y la union de la gente no se podria llevar a cabo dicho festejo, es por ello que en estos dias es necesario reforzar las actividades antiguas para que las nuevas generaciones lo vayan aprendiendo y no se vaya perdiendo nuestra lengua indigena que es el maya ya que al final de cuenta somos indigenistas.

Escribio la maestra Deysi.

TU LAKA LE BAACH  KA WAIK TU JAJIL YAN SET  A MENTIK BAAL CHEN LELO YAN A MUCHCUBAO TU LAKA LE MÁKOOBO UTIA'AL TIUSTA A MENTIK TU LAKA LELO DZOKU ÚUCHBENTA YA A MENTIK LE YETEN LE MEJEN PALALOOBO U MÁ U SAAT.


AJKAÁNSAJ: X  DEYSI.


BUENAS TARDES MAESTROS
LAS FORMAS DE ORGANIZACION COMUNITARIA
YO LES VOY A PLATICAR ACERCA DE LA CASERIA DEL VENADO

Escribio la maestra maria jesus

La Casería de VENADO

En la caceria se reunen un dia los antes todos los señores párr una organizadora La Hora y El Lugar A Donde iran de Caseria se delimita el Lugar o el terreno de Acuerdo a la Cantidad de personajes vayan Que van de 10 a 15 personajes, se Eligen Quien Será El Líder quien Entre en medio del Lugar párr corretear al de los animales en su Caso al venado, en La Reunión Que se Hace platican Quien Tiene escopetas Propias Quienes Tienen Y Que tipo de tiro se Llevara acabo, se vera también Quienes Tienen perros cazadores el cual sea entrara un corretear al venado llegada la hora designada llegaran TODOS medios hora los antes párr checar Todo Lo Que les servira Para La caceria, Como Lámparas escopetas o rifles y el perro cazador, se van un Elegido Lugar, se dividen la amount de Acuerdo al Tamaño de la delimitación, se sierra el monte y se pone Cada cazador en el Camino del venado y una persona mete un Los Perros Entre el monte Donde sí acomodaran las personalidades y el perro busca al venado Y Cuando la gente Dispara cazandolo y es CUANDO Esperan ver caer el venado, ya cazado el animal de todos se reunen párrafo dividirlo Entre Todos, se pela el cuero y se REPARTE un uno Cada de los cazadores, Tomando en Cuenta a Los perros cazadores.



 MA'ALO'OB    Oka'an k'iin AJ KA'ANSAJEEX

TENE TAAN EN TS'IIKBATIKTEEX YO'OLAL LE P'UJ   Kejo

TSIIBNAJ LE AJ   KA'ANSAJ    MARIA JESUS

U tia'al u bino'obe mako'ob ts'onoj ku much'kubajo'ob   u tia'al u ts'iikbatiko'ob ba'ax k'iin ken xiiko'ob ts'on Yéetel tu'ux ken xiiko' en, ku yaaliko'ob buka'aj le bak'pachil ken u ch'ao'ob TE' k'aaxó tanilé yan u xooko'ob jaytul  mako'ob ken xiiko'ob waaj   Lajun waaj jo'olajun maak ken xiiko'ob ..yaan u kaxtiko'ob ichlo'ob u nojchij u tia'al u pajtal u ya'alik ba'ax ken u mento'ob   u tia'al u yalkasik le kejój, ichlo'obe ku ts'iikbatiko'be ma' hacha yan ti' ts'on, Yéetel bix ken uchuke ts'ono   Yéetel ku k'aat chitkubao'ob ma'ax yan u yalak' peek' ku Chuk Keej   ts'o'okolej k'aabet uk'uchlo'ob chu' ONU k'iin, waaj chúumuk k'iin bix tu yaalijo'obo, tu'ux ku bino'ob tu kaxanto'ob le k'axoj. Ts'okole ku jatslantkubao'ob yo'olal u bak'pachiltiko'ob waaj uk'aliko'ob u Beele keejo ts'ookolej ku ku bino'obe maak ts'ono'obo tia'al uk'aliko'ob u beeje keejo ts'okolu bak'pachtiko'obe k'axó ku yoksiko'ob le peek'obo ku Chuk Kejo   beyo le jts'ono'obo ku Kaja u ts'ono'ob tia'al u pajtal u yalka'ata'aj tumeen le peek'oj   ts'okolej ku kaxantiko'ob u yilo'ob waaj ts'ok u luubuj le Kejo, ken u kaxanto'ob wa'aj kiimenej ku bisiko'ob u tia'al u ts'iiliko'ob yo'alal u pajtal u ts'oxiko'ob u bak'ej le Kejo beyxan yan u tsa'aabaj junp'it ti' u yumile peek'o'ob ku yalkasiko'ob le Kejo.

Ts'iibnaj   aj   kansa'aj   maria jesus


Le muuch meyaj k'ian meentik tuláakak lo 'tia'al'u kaamba bix kan meentik le' ba'axo 'k'ian ts'ol péeksil u wíikilil ti'e le' meyaj, Yéetel u uts Ta'an, tia ' al lu 'ba'ax tuláakal yan t'io', tia'al meyaj muuchbalo'o'b tia'al le chuuk le ba'ax xuul kan meentik.

TS'IIBNAJ X GENNY CANDELARIA LOPEZ HERNANDEZ.

En la organización de ésta actividad  aprendemos que esta actividad  aprendemos que planificando las maneras de trabajar, a través de la conversación respetuosa, usando todo lo que tenemos, trabajando entre todos por algo en común, alcanzaremos las metas.

domingo, 24 de mayo de 2015

Much'tali kajnalilo'ob (Las formas de organización comunitaria)

Ku ya'ala'ale',  máako'obe'  ma' tu páajtal u kuxtal tu juuno'ob, k'abet u nupkubaj wáa u much'kubaj yéetel u láak' yet máakilo'ob u tia'al  u pajtal u meyaj.  Bey túuno' k'abet u much'kubaj u tia'al: u k'a'asa'aj k'iimbesaj,  u kaambal,  u náaysik yóol,  wáa u beetik cha'an.. Le meyaj kan mempajak ti' le k'iino'oba' yaan kt'aane'ex  yóok'olal  bix u much'kubaj a wéet kaajale'ex u tia'al u meeyajo'ob.  Yéeye'ex juunp'éeli' ku ts'o'okole ka tsoolke'ex. Bey xan je' u paajtal a tsikbaltike'ex  bix u much'talil u tia'al  p'uj kéej,  t'oox poo k'éek'enl, majan máako'ob u tia'al ts'aa k'u'um, je' máakamáake'.

ts'íibnaj:  GILBERTO REYNALDO CANUL COLLI

LAS FORMAS DE ORGANIZACION COMUNITARIA

Se dice que el hombre no podría sobrevivir solo, es necesario que viva en sociedad, ya sea con su pareja o en grupos de personas, para así poder trabajar. Asi que necesita reunirse para alguna celebración o conmemoración, para educarse, para divertirse o para realizar festividades.  El trabajo que hemos de realizar en estos días, tendremos que hablar, sobre el tipo de organización que se da en nuestra comunidad  para realizar actividades.  seleccionen una de estas organizaciones y hablen al respecto. También podrían hablar sobre la cacería del venado en grupo, la distribución de la cabeza de cochino o la organización para poner nixtamal para alguna festividad, cualquier tema de estos pueden seleccionar.

Escribió:  GILBERTO REYNALDO CANUL COLLI

viernes, 22 de mayo de 2015

MALO’OB OKA’AN K’IIN AJKANSAJE’EX

TEMA: 4 .-U MIATSIL BAK’AMPOCHTIK U KUXTAL MEJEN KAMBAL PALALO’OB UTI’AL AJKANSAJE’ MÁASEWAL.

LE KÚUCHIL TU’UX MEYAJ SEN PAALALO’OB KA’AMBES MEJEN , LE MEJEN NAJIL XOOX  TU VIN  22 MEJEN PAALALO’OB’ KA’JA’ABO’, TU YAN OOXJA’ABO’, TEN USTEN MEYAJ LE MEJEN  PALALO’OB’, BEX XAN  YAAKUN’O’OBO YETEL MA’ TAANO’OBO’ , LE KAAJAL MEDIO RURAL, TU’UX KAAJAL LE MEJEN PAALALO’OB, BEX XAN BÁAK’ PÁACHTAN TUMEN LE KA’ANAL CHE’OBO’, BEX XAN KUXUKBAL YA’AB BA’ALCHE’OB, LE MEJEN PAALALO’OB K’AJÓOLO’OBO, YETEL A PAAKAT MÁAN TU VIN CHE’OBO LE YUUM, TU LAAKALO’OBO KÚUCHIL JACH U TSIKBENSIL  TI’ MEYAJO’OBO’ PAALALO’OB , A TSIKBAL TU’UX BINO’OBO’ , BA’AX BA’ALCHE’OBO’ A VILE’OBO, K’AJÓOLO’OB , MÁAKALMÁAK BA’ALCHE’OB U USTIKO’OBO, WA CHAN NOJOCH, CHAN CHICHAN, POLOK, CHOLOP YEETEL BEX XAN KAANBAL A MEYAJO’OBO’ TU LAKOLO’OBO’ A MENTILO’OBO YETEL A MAYAJ LETIO’OB BEX XAN A TAK’OBO’ TUMEN NA’TO’OBO’ YETEL PÁAJTAL LETIO’OB JUN MA’ALOB TU LAAKA NA’AT  KA U CHUUK UN KAMBAL LE MEJEN PAALALO’B KET YETEL U JA’UBO’.
XKAANSAJ:XGLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.

BUENAS NOCHES  MAESTROS 
TEMA: 4.- LA IMPORTANCIA DEL CONTEXTO CULTURAL  DEL ALUMNO PARA UN DOCENTE INDÍGENA.

EL LUGAR  DONDE TRABAJO HAY MUCHOS NIÑOS DE EDUCACIÓN INICIAL , EN MI ESCUELA LLEGAN 22 NIÑOS, DE ENTRE 2 AÑOS A AÑOS, A MI ME GUSTA TRABAJAR CON LOS NIÑOS , PUES SON MUY CARIÑOSOS Y TÍMIDOS , EN SU MEDIO RURAL DONDE SE DESENVUELVEN ESTOS NIÑOS, TAMBIÉN ESTA RODEADA DE MONTES MUY ALTOS , TAMBIÉN AQUÍ HAY MUCHOS ANIMALES, QUE LOS NIÑOS CONOCEN Y VEN PASAR CUANDO VAN POR LOS MONTES CON SUS PAPAS, TODO ESTE MEDIO ES DE MUCHA IMPORTANCIA A LA HORA DE TRABAJAR CON ELLOS , PUES PLATICAN  A DONDE VAN , QUE ANIMALES HAN VISTO CONOCEN, CUALES LES GUSTA, SI SON GRANDES, PEQUEÑOS, GORDO, FLACOS, Y DE AQUÍ SE APROVECHA PARA LA REALIZACIÓN DE DISTINTAS ACTIVIDADES Y ASÍ TRABAJAR CON ELLOS, DE IGUAL MANERA SE LES VA INDUCIENDO A NUEVOS CONOCIMIENTOS Y LOGRAR EN ELLOS UN DESARROLLO INTEGRAL DE ACUERDO AL NIVEL DE MADUREZ DE CADA NIÑO.


MAESTRA: GLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.


                                                                                      IN TS’O’OKOL.
TEMA: 4 .-U MIATSIL BAK’AMPOCHTIK U KUXTAL MEJEN KAMBAL PALALO’OB UTI’AL AJKANSAJE’ MÁASEWAL.


TSIKBENSIL TU KAAJIL TU’UX KUXTAJ, LE XIPALALO’OBO’, TELA JÁAJAL A MEYAJO’OBO’ LE PAALALO’OB’ YEETEL JKA’AMBESAJ TU LAAKALO’OBO’ A MEYAJ TEEN , YETEL LETIO’OB TU LÁAKALO’OB  JKA’AMBESAJ, KU TS’O’OKOL A TSIKBAL LE MEYAJO’OBO IN TAANO’OBO’ BEX XAN LETIO’OB U TIAL TSIKBENSIL TU KAAJIL TU’UX MEYAJO’OBO.

XKAANSAJ:XGLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.

                                                                               MI CONCLUSION.
TEMA: 4.- LA IMPORTANCIA DEL CONTEXTO CULTURAL  DEL ALUMNO PARA UN DOCENTE INDÍGENA.

ES MUY IMPORTANTE EL MEDIO DONDE VIVE EL NIÑO YA QUE DE AQUÍ INICIAMOS, PARA TRABAJAR CON ELLOS Y ESTO COMO DOCENTE NOS SIRVE Y NOS ES DE MUCHA UTILIDAD, TANTO COMO AMI Y AMI COMPAÑEROS DOCENTES, YA QUE DESPUES DE HABER LEIDO SUS TABAJOS CONSIDERO QUE TAMBIEN PARA ELLOS ES IMPORTANTE EL MEDIO DONDE TRABAJAN.

MAESTRA:GLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.
 



























La importancia del contexto cultural del alumno para un docente indígena.

Desde años atrás se a buscado el rescate de nuestra lengua indígena el maya ,ya que poco a poco se ha ido perdiendo ese gusto por ser interpretado, escribirlo y porque no el también hablarlo como se debe  por nosotros los docentes.Pero en la actualidad solo nos limitamos a que nuestros padres lo saben hablar y los docentes por pena o inseguridad no lo hacemos es por ello la importancia de que nuestros hijos o en la comunidad donde uno labora es necesario iniciar el rescate de nuestra lengua maya para que los niños aprendan una segunda lengua muy aparte de su lengua materna y para que a futuro se den cuenta cuales fueron nuestras raíces indigenistas que hoy en día a nosotros los docentes se nos ha olvidado enseñarle a los educandos como hablarlo,o de las costumbres , tradiciones o la forma de trabajo que se hacia en el monte y que se han quedado en tiempos pasados.

Le kansejo' yan u mentik jumpe ba'a´l yan u mentik bixi le mejen palalobó u t'anobó , tu ts'íibaó bachtení le maayao dzoku uchbenta le mako'obó ma tu t'ancobó desde mjen palolobó má tu kanicoobó le kansajo ma tiusta t'ancobó mi yan sulak yan u bin yeten u ná u tata u chich u laá'k makoboo ,le kansajo yan u mentik le mejen palalobo u kanikobo bei xan le baax u mentikoboo le uxbentaan makoobo le k'axobó belae ma tu mentaa .Lelo k'abet u mentaan le kansajobó yeten le mejen palalobó.Yan mejen palalobo u t'ancobó desde chichanoobo u ná y tata ua u chich tu kanzajobo tu laka dztoku kanicobo le palaloobo k'abet bin tu najil xok u kanske tak u kanzaje.

chen lelo in tuklil x-deysi calan canche.

COMENTARIO XJKAANSAJ:XGLADIS.

TEMA:4.- U MIATSIL BAK'AMPOCHTIK U KUXTAL MEJEN KAMBAL PAALALO'OB UTIA'AL AJKANSAJE' MÁASEWAL..

TU LAKALO'OB A TSIKBAL XJKAANSAJ DEYSI JAAJIL LELO' KA KA'ANSAJ TS'IIRIS PAAL A TAANO'OB LE MAYA TAAN , MA' A SAATA'OB YETEL LÁAYLI'E' KANÁANO'OB.

COMENTARIO XJKAANSAJ:GLADIS.

TEMA:4.-LA IMPORTANCIA DEL CONTEXTO CULTURAL DEL ALUMNO PARA UN DOCENTE INDIGENA.

TODO LO QUE COMENTA LA MAESTRA DEYSI ES VERDAD, POR ESO TENEMOS QUE ENSEÑARLE A LOS NIÑOS DESDE MUY PEQUEÑOS A HABLAR LA LENGUA INDÍGENA Y NO SE PIERDA,Y SE SIGA CONSERVANDO. 




TEMA
LA IMPORTANCIA DEL CONTEXTO CULTURAL DEL ALUMNO PARA UN DOCENTE INDÍGENA
El conocer el contexto cultural de los niños nos da un conocimiento, pautas y las herramientas necesarias para desempeñar un trabajo de acuerdo a las necesidades e inquietudes de los niños y sobre todo al respeto de su forma de vida.


LE U K´ÁABETI  U K´AJOOLTA´AL LE MÁASEWAL PÁALO´O´BO
Le  u  k´a´óolta´al  tu´ux  kajakbal  le páalo´o´bo´  ku  ts´a´ik  kna´at  bix  kunk meyajtilo´o´ob  tia´al laj  éesik le kméijo´ tia´ jun  múuch  tuukul ti´ ba´ax  k´áabet u  kanko´ob  bix  k´áabet u  tuukulo´ob  beixan bix  k´áabet u biskuba´o´ob ti´ u  kuxtalo´ob.


                                  CONCLUSIÓN
Nos permite mejorar el trabajo y el aprendizaje de los alumnos.


                               U NOOY  TUUKUL TI` MEEYAJ.
 Ku  ts´a´ik  ma´lo´kintik le kméijo´  yéetel u  túukul aj kaanbalo´bo´.


In k´aaba´e   Jmiguel.

comentario
in k´abae xmaria jesus jach jats´uts le senkech jejela´as t´ano´ob ku ts´iibtike in wet aj kansa´o´bo tumen jach ku ki´makintik u yool maak yeetel kin k´aotik bix un kuxtale u lakal le jejenlaas kajob sen yano´ob te molayoj.                                                                                                                


TEMA 4: LA IMPORTANCIA DEL CONTEXTO CULTURAL DEL ALUMNO PARA UN DOCENTE INDIGENA.

Yo entiendo que un docente indígena para dar inicio con su trabajo frente a grupo debe de relacionarse primero con el contexto cultural del alumno, qué es lo que hay en sus alrededores, refiriéndose en costumbres, tradiciones, costumbres entre otras cosas, para no perder de vista los objetivos que quiere lograr con sus alumnos, para involucrar la vida cotidiana del niño en la vida escolar, para poder ayudarlo cuando tenga un problema.

 

Tené kin  na´tiké  le masewaal  aj kansajó u ti´al  u ka´já u meeyaj akta´a´n ti´e  jun mu´uch´  mejen palalo´obo, k´aabet  u k´aotik  taní  bix e kaj tu´ux kajakbalé jkanbalo´obo,  ba´ax sen  yan  tu  bak´pachilé  kajó,  bix u jajilé ti´e  suukil na´a´to´bo,  yeetel  ba´ax  suku mentiko´ob yeetel  yan u la´a  k´o´ob  baaxtako´ob  u ti´al  ma´ u sa´atal  ti´u pakatej  aj kansajó  le ba´ax  u k´aat ku kanej  jkambalo´obo, u ti´al  u pajtal u bin  ket  yeetel bix u kuxtale mejen palalo´obo te´  tu  najil  xookoj,  beyxan yo´olal u pajtal u ya´antik  ken  anchajak junp´eel  to´op jach  talam  ti´e  jkambalo´obo.

Aj kansaj: María Jesús.                               


TEMA 3: LA LITERATURA Y TESTIMONIOS DE MI COMUNIDAD

SACANDO MAIZ

Antes los mayas sacaban maíz, el maíz se sancocha y hasta que revientan ,se muele y se bate ,se endulza con la miel ,un señor ya grande lo va a entregar al dueño de la milpa, hace entrega de la ofrenda esto se hace para que cuiden la milpa y les vaya bien en la próxima siembra y cosecha, es la bebida que se hace para tomar, muchos habitantes mayas ya lo están olvidando.


JÓOK´SAJ   SAKAB

Ka´aché le uúchben maaya´o´obo, ku jóok´sal sakabo, chakbil ixi´im ku xiikil, ku ju´uch´ul ,ku pu´uk´ul yeetel ku ch´ujukinsa´al yeetel káab, juntuul nojoch maak ku bin k´ubiktí u yuumilo´ob k´aax, ku payacchiitik le k´uubó ,lelá ku beeta´al u ti´al u naajalta´al le koolo´obo ku beeta´al xaan le u ka´akoolbil le k´aaxo´obó, ya´abach suukilo´ob ku yuuchul ich ch´i´ibal maaya tan bin u tu´ubsa´al.
AJ KANSAJ MARIA JESUS
TEMA:3 LA LITERATURA Y TESTIMONIOS DE MI COMUNIDAD.
COMENTARIO.XJKAANSAJ: XGLADIS.
CHAN MALO'OB LE TS'IKBALO'OB AJKAANSAJ XMARIA JESUS, KA LAKALO'OB TU SUUTU'OB LELO'OB BEJLAE' MA' YA'ABI' MEENTA'OB.

COMENTARIO DE LA MAESTRA: GLADIS.
QUE ESTA BIEN LO QUE PLATICA LA MAESTRA MARIA JESUS YA QUE TODO ESTO SE ESTA PERDIENDO, EN LA ACTUALIDAD CASI YA NO LO REALIZAN. 


TEMA 2; LAS TRADICIONES ORALES DE MI PUEBLO

COMO NOS PODEMOS AYUDAR PARA TRABAJAR CON LOS NIÑOS.

Debemos empezar el trabajo con los alumnos, platicar sobre las tantas cosas que suceden donde viven por que las historias son bonitas cuando se recuerdan ahora para que conozcan como vivian antes y para que sepan como viven ahora.

 

BIX KUN  ANTUBAJ TI´AL MEEYAJ YEETEL LE MEJEN PALALO´OBO.

K´abeet kasik meyaj yeetel le jkambalo´obo, ts´iikbaltik yolaj le baax ku sen uchul té kaj tuux kajakbalo´obo,tumem le uchben t´aano´obo jach jats´uts u k´a´saaj té k´iinaj yolaj u k´aotkooj bix u kuxtale uch mako´obo ,ka u ts´ayool tu tukul bix u kuxtalo´ob té k´iinaj.

AJ KANSAJ MARIA JESUS



TEMA 1:MIS PRACTICAS DE LENGUAJE

LOS NIÑOS HABLAN MUY BONITO LA LENGUA MAYA POR QUE PLATICAN MUY BIEN..

Muchas historias son muy bonitos por que hasta ahora se sigue recordando por que las personas mayores lo siguen platicando y es por eso que los niños tienen de donde aprender a hablar la lengua maya.


BIX U T´AANE MEJEN PALALO´OBO YEETEL LE UCHBEN MAKO´O´BO.

Le mejen palal´o´obo jach jats´uts u t´aan masewal t´aano´ob tumen malo´ob u ts´iikbalo´ob.. yeetel u yet kuxtalilo´ob.

Ya´acach uchben t´aano´obe jach jats´uts tumen tak bejlae leyli ku  k´asa´aj te k´iinaj tumen ku ts´ikbatik le nukuch mako´o´bo le masewal t´aano.

AJ KANSAJ  MARIA JESUS

jueves, 21 de mayo de 2015

conclusión sobre la importancia del contexto cultural del alumno para un maestro indigena


Je'el máax yáan nu mentik le' ba'ax xa'ko' tia'al'u túubu' tu láakal ba'ax ku meentik máak yéetel ba'ax yojel máak ti'aalu ma' tu kíimi yáan meentik la'ayli'e tia'ali' mejen palalo'o'bo tumen ko' yéetel u wal'alo'obo


ajkansaj X Genny Candelaria López Hernández


Cada persona es responsable de que no se pierdan las tradiciones y costumbres de su pueblo, en la medida en que nos sintamos orgullosos de su origen las seguiremos practicando y éstas no desaparecerán.









                                                                                                                                                                                                

U NOJ BA'ALIL U K'AAOTA' AL U MIATSIL AJ KAMBALO'OB.

U NOJ BA'ALIL U K'AAOTA' AL U MIATSIL AJ KAMBALO'OB.

U TIA'AL JUNTÚUL AJKA'ANSAJE' U K'AAOTIK U LÁAKAL BA'AXO'OB YAAN U ICHIL U MIATSIL LE PALALO'OB JACH K'A'ANA'AN, TUMEN BEYO' JE'EL U PÁAJTAL  U MA'ALO'OB KA'ANSAJE', CHEN BA'ALE YAAN ILIK BA'AX U YOOJELO'OB KEN OKOKO'OB TI TU NAJIL XOOK.
BEY XAN YAAN ILIK  YÉETEL YAAN TS'IIKBA'AL YÉETEL U YUUMO'OB TUMEN LETIO'OBE YAAXO'OB U KAANSIKO'OB U MEJEN PAALALO'OB.

TS'ÍIBNAJI: AJKA'ANSAJ MELINDA BELIN UC NAAL

LA IMPORTANCIA DEL CONTEXTO CULTURAL DEL ALUMNO PARA UN DOCENTE INDÍGENA.


PARA EL DOCENTE ES IMPORTANTE CONOCER EL CONTEXTO CULTURAL DE DONDE VIVE Y DE DONDE VIENE  EL NIÑO CON EL QUE TRABAJA.
POR QUEDE ESA MANERA PODEMOS DESARROLLAR CADA VEZ MEJOR LAS COMPETENCIAS DE LOS ALUMNOS PORQUE SE PARTE DE LOS CONOCIMIENTOS PREVIOS  QUE POSEE. ANTES DE LLEGAR A UNA ESCUELA.
SIN EMBARGO NO HAY QUE PERDER DE VISTA TAMBIÉN A LOS PADRES DE FAMILIA QUE SON LA BASE DE LA EDUCACIÓN DE SUS HIJOS.

 ESCRIBIÓ: LA MAESTRA MELINDA BELIN UC NAAL

U TS'OOKIL IN TS'ÍIB YO'OLAL U NOJ BA'ALIL U K'AAOTA' AL U MIATSIL AJ KAMBALO'OB.

TU LÁAKAL LE TS'ÍIBO'OB KU MEENTA'ALO'OB TUMEN LE AJKA'ANSAJO'OB YAAN U YO'OJETO'OB BIX U KUXTALIL LE MEJEN PALALO'OB TIA'AL ILIK BA'AX KEN MEYAJTIK TI TU NAJIL XOOK YÉETEL LETI'OB BEY XAAN YÉETEL U YÚUMO'OB TAK U LAKSILO'OB.
 TS'ÍIBNAJI: AJ KA'ANSAJ MELINDA BELIN UC NAAL.


CONCLUSIÓN

TODO LO QUE LOS DOCENTES HAN ESCRITO ES PARA QUE SEPAN Y CONOZCAN COMO VIVEN EL NIÑO Y PODER TRABAJAR CON ELLOS EN LA ESCUELA JUNTO CON SUS PADRES Y FAMILIARES.
ESCRIBIO: LA MAESTRA MELINDA BELIN UC NAAL.

conclusion x- kansaj yeseña

ti´al in ts´o´otsik le ts´´iibal yeetel le túukulo´in k´áatik in wa´ale´ le paalalo´obo´ku yaantiko´on ka´k´ajoolte´tu láakkal ba´ax yolo´ob beyo´ku pajtal mu´uka´ansa´aj u kaanbalo´ob ichil u kajtal.

para teminar este comentario y pensamiento dire q los niños nos ayudan a fortalecer sus conocimientosyy asi reforzarlos en su aprendizaje dentro de tu entorno.

tema 4 x- kansaj yeseña

la importancia del contexto cultural del alumno para un docente indigena

los padres le trasmiten los conocimientos a sus hijos, al ingresar ellos a la escuela la docente observa esos conocimientos y observan hasta donde saben asi los ayudan a escribir, leer y todos los nuevos conocimientos.

u yuumo´tu ka´ansik´ob ya´abach ba´alo´ob ti´le mejen paalalo´ob, tumen keen xiko ób  tu najil xook, ya´abach ba´alo´ob yo´lelo´tu kanjo´ob ichil u kajtal ti´u kíiko´ob u suuku´uno´ob  yeetel u láak ch´ibalo´. le x- kansaj k´abet ku yilik le ba´ax u yolel mejen paalalo´ob ti´al  u kansaj mix y ts´íibtik yeetel u xook, u k´aay bey xan u láak ba´alo´ob
yo estoy de acuerdo con lo que la maestra comenta por que los padres de familia son los primeros en transmitirle esos conocimientos previos a sus hijos antes de ir a la escuela por que la educación comienza en casa.

tené ket bix in tukul yeetel le aj kansa´aj xyeseniajo tumen le tata tsilo´obo leti´o´ob k´abet u kaja u kansik un mejen palalo`ob te` tu yotocho`obo beyó ken jop´ku bin xooké k´as yoje´el jabch ba´alo´ob.
ts´iibalnaj aj kansa´aj xmaria jesus

martes, 19 de mayo de 2015

La importancia del contexto cultural del alumno para un docente indigena





 

  Yaanin ná a tik tuláakal ba'ax ku meentik máak yéetel ba'ax yojel mejen palalo'o'bo, u cha'abal u beeta'al je'e ba'axe' u tia'al páajtal áantaj yaan ta u tia'al u nojoch u naatik tial'o tsiik'i u wiikilil kuxtal.

   Le' beetik ajkansaj tia'al u ma'alobtal u meyaj yéetel mejen palalo'o'bo yéetel kaanbal u najil xook.



   Ajkansaj:  X Genny Candelaria López Hernández



   El conocimiento del contexto cultural de los niños nos permite saber como podemos trabajar, para poder atenderlos considerando sus necesidades y respetando su forma de vida familiar.

   El contexto cultural de los niños debe ser para mejorar el trabajo y sus  aprendizajes en la escuela.

JACH MALO'OB LE A TS'ÍIBO' TA MEENTAJO' AJ KA'ANSAJ XGENNY, TUMEN BEYO' TO'ON AJ KA'ANSAJO'ONE' JE'EL U PÁAJTAL KA'ANSIK TU BEEL LE PAALALO'OBO'.BEY XAAN U TIA'AL U MA'ALO'OB KAAMBAL TI TU NAJIL XOOK YÉETEL U KA'ANSIKO'OB U LÁAK'TSILO'OB.

AJ KA'ANSAJ: MELINDA BELIN UC NAAL 

ESTA BIEN LO QUE ESCRIBIÓ MAESTRA GENNY, PORQUE ASI NOSOTROS LOS MAESTROS PODEMOS ENSEÑAR BIEN  A LOS NIÑOS Y PARA QUE APRENDAN MEJOR EN LA ESCUELA Y QUE ELLOS LE ENSEÑEN A SU FAMILIA LO QUE HACEN.
ESCRIBIO LA MAESTRA MELINDA BELIN UC NAAL.

lunes, 18 de mayo de 2015

U miatsil bak'ampachtik u kuxtal mejen kambal paalalo'ob (La importancia del contesxto cultural del alumno para un docente indígena)

U miatsil bak'ampachtik juntúul xoknale', leti' tuláakal le ba'alo'ob yan yóok'ol kaab (ba'alkabilo'ob) meentik u kuxtal.  Le túuno' jach  naj u k'ajóolta'al tumen juntúul ajka'ansaj. Lelo'oba' je'ex máasewal t'aane',  ts'aako'ob ku meenpajal yetel xiiwo'ob, u úuchben tsikbalo'ob, u ts'íibo'ob, u cha'anilo'ob u búuko'ob. tu láakal túun lelo'oba' tukulte'ex yetel ts'íibte'ex ba'axten  aj(x)ka'ansaje' jach k'abet u ojeltiko'ob u tia'al u ka'ansaj

ts'íibnaj:  GILBERTO REYNALDO CANUL COLLÍ


El contexto cultural del alumno , es todo aquello que lo rodea en su mundo (cosmovisión) y que lo hace ser como persona.  Por ello es neceserario que l@s maestr@s conozcan el medio en que se desarrolla el educando, este legajo cultural puede ser por ejemplo la lengua indígena, medicinas herbolaria, historias de la cumunidad, fiestas, su escritura, su vestimenta, etc.todo esto reflexionenlo y escriban la importancia que tiene para l@s maestr@s conocerlo para su práctica docente.


Escribió: GILBERTO REYNALDO CANUL COLLI


Jach beyo' ajkansaj yáan meentik le' palalo'o'bo kaanbal yaakunaj tuláakal ba'ax ku meentik máak yéetel ba'ax yijel máak tia'al lu maátu nkuxtal yoola' ma' tu'ubulte'ex tio'ola je'jel ba'ax ku miilik nukul cha'an.

ajkansaj   X  Genny Candelaria López Hernández

Así es maestro, ese legado cultural no debemos dejar que desaparezca y es por eso que los niños deben de conocer el 
origen de las tradiciones que ahora se viven y que ya no se aprecian, por tantas cosas modernas que aprenden en la televisión. 



CABALLERO DE FUEGO
Nunkinì es un pueblo con una historia; en el que se dice que un cuerpo hecho de ropas, simula que es un hombre y es quemado a la vista de los presentes.
Hace tiempo este poblado fue víctima de epidemias; dicen que cada semana mueren por lo menos de ocho  a diez personas a causa de la viruela negra que es una enfermedad muy peligrosa,  dichas personas que padecían de este enfermedad los llevaban hasta sihó y envueltos con hojas de plátano  que según contiene poderes curativas que ayudaban a eliminar los dolores  de la enfermedad, pero la mortandad continuó día a día en los niños y un día un sacerdote cuestionó a la comunidad como fue que entro esta enfermedad en nuestro pueblo, al no ver respuesta ninguna, la comunidad y el sacerdote decidieron hacer un relleno de caballero con telas y las quemaron en medio del pueblo y es así como cada 13 de Noviembre se quema el caballero de fuego
TS´UULIK´AK´
Tu kaajil nunk´ini´e´ yan  jun p´éel  uchben  tsikbal;  tu´ux ku ya´lale  beta´a´ juntúul  winkli máak yéetel nook´o´ob  ka´ tooka´ab tu  táan  yichil le  máako´bo.
Uuchile´  le kaaja´ yaachal  jun  p´eel k´ak´as  k´ojanil,  ku tsikbata´le´   sansamaj ku kíimil  junúuj  wa ka´túul máak´,  u k´aba´ le k´oja´nila  boox k´áak  jun p´éel  k´oja´nilbin  jach  séeb bin  u  kinsik  máako´ ob,  le  máako´ob  bin  ku  tsa´yaj ti  le  k´oja´nila´ ku  bisa´lo´o´ bin  tu kaajil  sihó,  ku  to´oblo´o´bin téetel u le´  ja´as  ku ya´ko´bej máalo´  tsakbin ku yáantko´o´bin ti´ le u  k´íimajlo´,  kex  sáasamal yaan u láa  mejen paalalo´ob ku kinlo´ob,  chen ti  juu  p´éel k´inile´  u  nojchil le u  yootoch  le  noj  ka´no´  ka´  op´ u  k´áatchi´tik ix  ok kej le  k´oja´nila  ti´ le  kkajla´,  ka´  op´yilik  mix  máak  a´ke´ ,  le kaja´  yéetel  u nojchil le u  yootoch  le  noj  ka´no  ka´ tia´lo´be  ka´ u béeto´ob juntúul  winkli wíinik yéetel nook´o´ob    ka´tu  tóoko´ob   beetik  bela´e´  tia´al u  k´íinil  óoxlajun  ti´ u  winalil  noviembre ku  tóoka´a´tu  chúumuk  le kaajo´ le  ts´uulik´ak´o´.



Las leyendas y las tradiciones de cada lugar o pueblo tiene su importancia es por eso hay que transmitirla a los niños para que ellos tengan algo que comentar el día de mañana.

U NOOY TUUKUL
Le úuchben  tsikbalo´  ku  béeta´lo´bo´ ti´ le  kaajo´bo´jach  máalo´bo´o´ béetike´ k´ aabet  u  ye´sa´al  ti´ le  paalalo´bo´ bey  xano´ yaan  ba´ax  u tsikbato´o´ tu  láa  k´iinil.


JMIGUEL.

In  k´aaba´e´  Jmiguel.


jueves, 14 de mayo de 2015

       TEMA:3.-TS'ÍIBIL YEETEL ÚUCHBEN IN KAAJAL.
MALO'OB OKA'AN K'ÍIN AJKANSAJE'EX.
                                                                                 
                                  IN TSIKBAL LE ALUXO’OB.
IN KAAJAL  ÚUCHBEN TS’IKBAL LE ALUXO’OB
IN KAAJAL KU YA’ALALE’ YÓOK’OL LE MÚULO’ KAAJAKBAL LE ALUXO’OBO’, BEY XAN KU YA’ALALE MEJENO’OB YÉETEL YA’AB U TO’OTO’OPIK MÁAK TUMEN KÉEN MAANAK MÁAKE’ KU K’AALKO’OB LE BEEJO’ YÉETEL TUUNICHO’OB, BEY XAN KU LÁALIK U YO’OCH JANAL, TAK XAANAB YÉETEL TU LÁAKAL BA’AL YAAN TU BEL.
IN KAAJAL TSKBALTA’ALE’ JACH UTS TU  T’AAN U YILIK YÉETEL U BÁAXTIK LE KO’OLELO’OBO’ , YANCHAJ JUNP’ÉEL K’IINE JUNTÚUL ALUXE’ TU YILAJ JUNTÚUL JATS’TS XCH’ÚUPAL KA UTSCHAJ TU YICH, LETEN TÚUNE’ JE’ETU’UX KU BINE’ TI’ KU BIN XANI’, JACH JATS’UTS TU YICH MA’ TAAK U BEETIK K’AAS TI’I’, TUMEN TAAK U P’ÁATAJ MA’ALO’OB YÉETEL , LE O’OLALE’ LE KEN TA’ASAAK LE JANLO’ CHÉEN KU YAANTAJ TU YIKNAL MA’  TU JANTIK LE JANALO’ LE O’OLALE KU YO’OK’OLO’OB; KU TS’ÍIKILO’OB LE  KÉEN YILO’OB LE CHAN XCH’UÚUPAL U TS’IKBAL YÉETEL JUNP’ÉEL  MÁAK , CHEN BA’AXE’ MA’ TU YILIKO’OB MÁAX YÉETEL KU TS’IKBAL, KA TU TUUKULTKO’OB U BISKO’OB TI’ JUNP’ÉEL JMEEN, KA K’UCHOBE’ KA JO’OP U TSOLKO’OBTI’ LE BA’X KU YÚUCHUL TI’ LE XCHÚUPALO’, LETI’E’ KA TU TSOLAJ U XIKIN LE YUUMTSILO’ YO’LAL U BEETIK JUNP’ÉEL  XBOOJOL  YÉETEL U NOOK LE CHAN XCHUPALO, YEETEL ÁALABTI KU MUK YOOK’OL LE NUXI MUULO’ , BEY XAN ‘AALABTIK MA’ U CHA’AIK U JÓOKOL LE CHAN XCHUPALO’ , MA’ SUUNAJ U KA YILIJ, BEY TUUNO JUJUNPIITI KA MA’ALO’OBCHAJ LE CHAN  U TS’IKBAJ JUJUTUUL ETAIL.
XKA'AMBESAJ.-X GLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.

TEMA:3.-LA LITERATURA Y TESTIMONIO DE MI COMUNIDAD.
            LES VOY A PLATICAR DE  LOS DUENDES.
ANTES EN MI PUEBLO CONTABAN DE LOS DUENDES.
DICEN QUE EN LOS CERROS VIVEN LOS DUENDES, CUENTAN QUE SON MUY CHIQUITOS Y TRAVIESOS, QUE CUANDO VEN   PASAR A ALGUNA PERSONA LE TIRAN PIEDRA O LE HACEN TRAVESURAS COMO, TIRAR LA COMIDA, ESCONDER LOS ZAPATOS Y TODO LO QUE ENCUENTRA  A SU ALREDEDOR.
EN MI PUEBLO  DICEN QUE LOS DUENDES SON MUY ENAMORADOS  Y POR AQUÍ HAY UN CUENTO DE ESOS , HABÍA UNA VEZ UN DUENDE QUE DESDE QUE VIO A UNA NIÑA  MUY BONITA SE QUEDO ENAMORADO DE ELLA , LA SEGUÍA A TODAS PARTES , SIN MOLESTARLA PORQUE QUERÍA CAERLE BIEN,EL SIEMPRE DESEABA ESTAR JUNTO A ELLA Y SIEMPRE SUCEDÍA QUE A LA HORA DE LA COMIDA ÉL SE LA COMÍA TODA, POR LO QUE LA NIÑA EMPEZÓ A QUEDAR FLACA Y LOS PADRES SE EMPEZARON A PREOCUPAR, TAMBIÉN LES EXTRAÑABA VER A LA NIÑA PLATICANDO CON ALGUIEN, PERO LO PADRES NO SABÍAN CON QUIEN , PORQUE NO VEÍAN A NADIEN, POR FIN DECIDIERON LLEVARLA CON UN YERBATERO , EL LOS ACONSEJO SOBRE EL PROBLEMA DE LA NIÑA Y LO QUE LE ESTABA SUCEDIENDO A CAUSA DE UN DUENDE, POR LO QUE LES PIDIÓ QUE HICIERAN UN ESPANTAPAJARO CON LA ROPA DE LA NIÑA,QUE LO ENTERRARAN DEL CERRO Y QUE DURANTE UNOS DÍAS NO DEJARAN SALIR A LA NIÑA, Y ASÍ LO HICIERON Y EL DUENDE PENSANDO QUE LA NIÑA SE ENCONTRABA EN EL CERRO SUBÍA  DE MANERA DIARIA CREYENDO QUE ENCONTRARÍA A LA NIÑA, PERO JAMAS LO LOGRO, POR LO QUE POCO A POCO LA NIÑA QUEDO BIEN. 
MAESTRA.-GLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.                                                                           

TEMA:2.-ÚUCHEBEN IN KAAJAL A TS'KBAAL.

MALO'OB OKA'AN K'ÍIN AJKANSAJE'EX.

IN TS'O'OKOL.
U TSIKBENSIL KA'AMBESAJ LE MEJEN PALALO'OBO YEETEL KANAÁAN TU LAAKA 'UUCHEBEN  YEETEL SUUKIL LE KAAJALO' BA'AXTEN CHAN JATS'UUTA KOOB, YEETEL MA TU SEEX MA' PATEX KA U SA'ATALE KTI'AL ÚUCHEBEN.
XKA'AMBESAJ:XGLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.

TEMA:2.- LAS TRADICIONES ORALES DE MI PUEBLO.

BUENAS NOCHES MAESTROS.

MI CONCLUSIÓN.
ES IMPORTANTE ENSEÑARLE  A LOS NIÑOS DESDE MUY PEQUEÑOS Y ASÍ CONSERVAR CADA TRADICIÓN Y COSTUMBRE DEL PUEBLO, PORQUE SON MUY BONITAS Y NO DEBEMOS OLVIDAR Y PERDER NUESTRAS COSTUMBRES.
MAESTRA: GLADIS DEL CARMEN YAN  CHAN.

TEMA.- 2.LAS TRADICIONES ORALES DE MI PUEBLO.

IN KAAJAL ÚUCHEBEN A TS'IIBALO'OB.

MALO'OB OKA'AN K'ÍIN AJKANSAJE'EX.

 XKA'AMBESAJ.-XGLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.
IN KAAJAL TENABO YANE KU BETA'AL T'IAL U PATRONI "KICH KELEN YUUM", YAAX KIINIL LE CHA'ANO TIAL LE BAKERILLA SUUNAME', KU TAASA LE ORQUESTA ARTURO GONZALES, LE KIINAN UN JOP'OOL U WAAK'AÁL BOLADOROO, TIAL U BAKERIIYA LE XCHUPALALO'OB KU BUKINKO'OB U TERNO JACH JATS'UTS CHUUYANIL, U BOOCH'O'OB YEETEL XAABO'OBE SAAK, LE JPALALO'OB KU TSA'ANO'OB U NOK SAK , BEY XAAN TABIL XANAB.

LAS TRADICIONES ORALES DE MI PUEBLO.

 BUENAS NOCHES MAESTROS.

LA MAESTRA.- GLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.

EN MI PUEBLO DE TENABO SE FESTEJA AL "SEÑOR DE GRAN PODER DE DIOS", EL DIA DE LA VAQUERIA TRAEN A LA ORQUESTA DE ARTURO GONZALES, ESE DIA REVIENTAN VORADORES CUAND EMPIEZA LA VAQUERIA,LAS MUCHACHAS PONEN SU TERNO MUY BONITO,PONEN SU REBOZO Y SUS ZAPATOS BLANCOS, LOS MUCHACHOS TRAEN SU ROPA BLANCA Y TAMBIEN SUS APARGATAS.

MALO'OB  K'ÍIN AJKANSAJE'EX.
jach jats´uts  ba´ax ka ts´iikbatik aj ka´ansaj tumen le cha´an ku menta´alo ma´ ti´ tu lakal kajalo´obe ku  k´imbesa´ali jach malo´ob ma ka beychaku menta´al u ti´al ma´ u sa´atal .
es muy bonito lo que platica maestra por que no en todos los pueblos lo celebran asi, ojala que se siga haciendo para que no se pierda esta tradición.
aj kansa´aj  maria jesus.




tema:1.-PRACTICAS DE LENGUAJE
JEJELÁAS T'AANO'OB YAAN ICHIL.
xka'ambesaj.-xGladis del Carmen Yan Chan.
MALO'OB OKA'AN K'ÍIN AJKANSAJE''EX
IN TS’O’OKOL
Le jejela’as táano’ob u tsikbensil yeetel ka’ambesaj ma saato’obo  le kajalo’obo, ka'ambesaj le mejen palalo'ob lik'ul chan xiib.
Profa.Gladis del Carmen Yan Chan.
BUENAS NOCHES MAESTROS
MI CONCLUSIÓN
Es importante las prácticas de lenguaje y que se sigan enseñando para que no se vayan perdiendo en cada pueblo y que les vaya enseñando a los niños desde pequeños. 



TEMA: 1
JEJELÁAS T’AANO’OB YAA ICHIL.
MALO’OB OKA’AN K’IIN AJKANSAJE’EX.
In k’aabae’ XGladis Del Carmen Yan Chan tiu kaajil Nuevo Becal, tiu lu’umil Xpujil, kin tuukulil le jejela’as aáano’ob tiu kaajil tin meyaj jach chichan, in ts’ikbalil, jumpíit le maako’ob, ma’ ya’ab le maako uti’al ubts’aik nibóolti’ob tumen yach yanchaj u yich u koolo’ob wáa ti’al u k’aatiko’ob le cháak ma’ táan u taalo’., ya le mako’obo ma’tuukul .
                                         PRACTICAS DE LENGUAJE
BUENAS NOCHES CAMPAÑEROS MAESTROS.

Mi nombre es Gladis del Carmen yan chan trabajo en la localidad de nuevo becal del municipio de xpujil, pienso que las prácticas de lenguaje, son muy importantes y hay que trabajarlo con los niños desde muy pequeños, la localidad donde trabajo es muy pequeña, les voy a platicar un poco de la gente algunas personas agradecen la buena cosecha obtenida de la milpa o para solicitar la lluvia que no cae, ya que la gente no tiene creencias. 

miércoles, 13 de mayo de 2015

ts'o'okol in ts'íib

Ts'o'okol in ts'íib.
Je'el in páajtal in wa'alike' ichil u kajnáalil le kaajo'obo' yaan jejeláas tsikbalo'ob ku meenta'ali', chéen ba'ale ma' ts'iibta'ano'obi'  le beetike' ma' óojelta'ani' .Beyo' k'aabéet  u ka'ansa'al le mejen palalo'ob ka u xíixto'ob a'analte'ob utia'al ka' a u kano'ob bix u meenta'al u a'analte'il tu láakal u tsikbalilo'ob u kaajal.
Ts'iibnaji: Melinda Belin Uc Naal



Conclusion

En conclusión puedo decir que los testimonios de cada comunidad es diferente pero de igual forma como maestros(as) hay que hacer que los niños investiguen y así formar un libro de las historias de su comunidad. sin embargo hay que fomentar mas la lectura de diversas fuentes de investigación para que se conozca.
 Escribio: Melinda Belin Uc Naal

la literatura y los testimonios de mi comunidad (le ts'iibilo'ob yéetel u ts'íibo in kaajal)

U k’unajil San Luis Obispo

U k’unajil San Luis Obispo, káasa’ab u meenta’al lik’ul u ja’abil 1548, kex ma’ páana’ak u ts’u’ le pak’ilnajo’ ku tukulta’ale’ ti’ meenta’ab yóok’ol junp’éel, u yúuchben k’unajil maaya wíiniko’obe’.

Le meeyaja’ ku ya’ala’le’ xáanchaji táan u meenta’al; chéen ba’ale’ kex ma’ ts’o’okok u meeyjile’, juntúul k’iine’ tu meentaj junp’éel yáax payalchi’. U jaajile’ le k’unaja’ jach jats’uts tak ti’ u k’iinil bejlae’.
ts'íibnaji': Melinda Belin Uc Naal
 La iglesia de San Luis Obispo.
La iglesia San Luis Obispo es una construcción religiosa que comenzó a edificarse en 1548 . Aunque no se han realizado excavaciones en el lugar, se cree que como la mayoría de las iglesias, está construida sobre vestigios arqueológicos mayas.
Esta obra tardó más de dos siglos en concluirse totalmente, como la vemos hoy. Lo cierto es que esta iglesia es muy bonita hasta el dia de hoy. 
escribio: Melinda Belin Uc Naal
MALO'OB OKA'AN K'ÍIN AJKANSAJE'EX.

TEMA:2 .- LE ÚUCHBEN A TS'BAAL IN KAAJAL

JUMPEEL TUÚUKUL XKA'AMBESAJ XMELINDA.

LETI' TÚUKUL LE MEYAJO', XKA'AMBESAJ LE ÚUCHBEN TIU KAAJAL CHAN JATS'UTS YEETEL JACH TSIKBENSIL KAANBAJ TU LÁAKA'OBO UTIA'AL KALÁAN TU LAAKAL LE ÚUCHBEN YEETEL KAANBAJ LETIO'OBO.

XKA'AMBESAJ: XGLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.

BUENAS NOCHES MAESTROS.

TEMA:2.-LAS TRADICIONES ORALES DE MI PUEBLO

UN COMENTARIO PARA EL TRABAJO DE  LA MAESTRA MELINDA.

EL COMENTARIO SOBRE SU TRABAJO DE LA MAESTRA MELINDA, SOBRE LAS TRADICIONES DE SU PUEBLO ES MUY BONITO Y ES MUY IMPORTANTE APRENDER DE CADA COMPAÑERO, PARA SEGUIR CONSERVANDO CADA TRADICIÓN Y ASÍ APRENDER DE CADA UNO DE ELLOS.
MAESTRA: GLADIS DEL CARMEN YAN CHAN.



LETICIA JURADO CONCLUSION

CONCLUSION
Las tradiciones propias nos enriquecen y cultivan para preservarlos por generaciones y de esta manera se refuerzan en las escuelas.


Le je’eláas t’ aanotinkaajokukaansikjunp’eelnaxooktumenkuyustajkaansik bey xaankuk’aansik le mejen palalo’obounajilxook


LETICIA JURADO: LITERATURA Y TESTIMONIOS DE LOS PUEBLOS

El MUHUL, es cuando el hombre que vaya a pedir a la muchacha(novia) tiene que llevar a sus papás o personas que lo representen así como también comida, para que ofrezca y diga organicen cuando se vaya a llevar la ceremonia religiosa.


Tene´kinwaa’lik le wíinik ken okokk´atik le x-chupalo’ yaan u bisik u yuumts’iilo’obba’axk’iinkenúuchuk le ts’o’okolbeel

tema 3conclusion ak`ansaj yeseña

CONCLUSION
LE JÉJELÁAS  T´AANO JACH  JATS´UTS YAAN  KU  KA´ANSIK   TI´ LE   MEJEN  PALALO´OBO  TI´LE  NAJIL XOOK, YÉETEL  LE  ÚUCHBEN TS´ÍIBALO´OB   LE   NOJOCH   MA´AKO.

  LAS LEYENDAS SON TRADICIONES BONITAS QUE HAY Q ENSEÑARSELAS A LOS NIÑOS PORQUE LOS ABUELOS SON LOS Q LOS CUENTAN.

tema 3 ak`ansaj yeseña dzul

KIN WALIK LE ÚUCHBEN TS´ÍIBALO´LE NOJOCH MA´AKO´ YÉETEL LE JÉJELÁAS T´AANO. BEY XAAN TIN NOOL KU XOOKIK YÓOLAL LE X-TABAYO´KU BISIK LE WÍINOKO´TIN JUNP´EEL ÁAKTUN SAJKAB.

YO DIGO QUE LAS LEYENDAS  DE LAS PERSONAS ANTIGUAS SON COMO TRADICIONES. IGUAL Q MI ABUELO COTABA SOBRE LA XTABAY QUE LLEVABA A LOS HOMBRES A LAS CUEVAS.

lunes, 11 de mayo de 2015

CONCLUSION



Ajka'nsaj    X Genny Candelaria López Hernández


Yaan mentik le mejen paalalo'o'bo  ya nu k'ajool le ba'ax  uchí yoolá  úuhbenbalalo'ob
yéetel u túkul úuchbenmak'o  t'ial u kajal t'ialo' ma'  tu  k'íimi.


Debemos hacer que los niños busquen quien les platique sobre lo que paso hace tiempo 
y conozcan el pensamiento de los hombres antiguos para recordarlos  y no muera. las tradiciones.







Ajka'ansaj   XGenny Candelaria López Hernández



Le betik najil xook yaan mentik le mejen palalo'ob ya nu kaxtik máax le' tskikbal le

úuhbenbalal'o'bo yaan tí analte'o'bo tíal u k'ajool ba'ax uchben tu kajal,

Por eso en la escuela debemos de investigar con nuestros niños las leyendas de nuestra

región ya sea en libros o que ellos mismos pregunten a las personas mayores de la comunidad.

U ts'íibilo'ob yéetel u tsikbalilo'ob in kaajal (La literatura y testimonios de mi communidad)

XTAABAY 
 Chéen túun junteenake' much'lajo'on tsikbal tu chi'inajil ko'olebil xConcepción le tu k'iimbesa'al u k'aabao'o. Ichil to'one' tia'anjil juntúul chan ch'ija'an máak u k'aaba' yum jToono Huchín. Ichil tsikbal úuchpaje' leti'e' tu tsikbataj to'one uch junp'éel k'in tu tankele'enile', jóok' xinximbal k'iiwik. ti' tu naktaantaj u láak u yéet máakilo'obi', ka' túun bino'ob káalta. máan le k'iino' ka'aj a'abichaj ti'o'ob. ma' tu k'a'ajtal ti' bix luk'ik ti' tu kúuchil le kaaltalo'. Ku tsikbaltike', ka' bin k'uch tu'ux ku tuklik u yootoche' ka' chilaj tu k'aan, ch´´en le ku yóoltik u meentike', ka' bin tu ilaj u okoj juntúul ki'ichpan ch'úupal, ku a'aliktibine' -ko'ox cha'an óok'ot k'iiwik, taalen in ch'a' ech, in k'áat ka óok'otnako'on ti' le áak'aba'. Bey túuno' ku tsikbaltik le yum jToono ka'a bin xan tu pach macha'ank'aabi yéetel le ki'ichpan ch'uupalo'. Ma' tu ojelta u láak' ba'ali', chéen ka' sáasjile' ka' aaji ka tu ilaje' ich k'i'ixilo'ob u kool yaan ma' tu ojeltaj bix páajchal u k'uchuli' mix bix okik ichi le k'i'ixo'obo', ku tukultik túune' Xtabay bisej. kex túun beyo' leyli u káaltale' ma' tu sajaktal tumen ku a'alik beya' - Jach ki'ichpan le xTaabayo'.


 ts'íibnaj: GILBERTO REYNALDO CANUL COLLI


 LA XTABAY

 En cierta ocasión nos reunimos a platicar en la cancha del Barrio de La Concepción, en dlos días que se celebra las fiestas en su nombre, entre nosotros se encontraba un señor de avanzada edad, llamado Don Tono, entre las pláticas que se dieron, él nos contó que en cierta ocasión, cuando era joven, dicidió salir a pasear en la plaza del pueblo, ahí se encontró con otros jóvenes e su edad y decidieron entrar a una cantina a tomar. la noche llegó y él no supo como salió de la cantina ni como llegó a lo quen el pensaba que era su casa. Cuando decidía acostarse a descansar observó que una hermosa mujer entraba por su puerta y le decía - Vamos a la fiesta vine por tí, quiero que vayamos a bailar, él aceptó y decidió tomarla de la mano para ir a bailar. No supo más, cuando amaneció se dio cuenta que estaba en su milpa entre espinos y no se explicaba cómo habia podido llegar hasta ahí. El piensa que fue la xTabay.. aun así el sigue tomando y dice no tener miedo porque dice que la Xtabay es una mujer muy bonita.

 AUTOR. GILBERTO REYNALDO CANUL COLLI

LA LITERATURA Y TESTIMONIOS DE MI COMUNIDAD

Ajk'aansaj X Genny López          

 Tu'ux tin mayaj ma' yaan mix juun p'eel maya t'aan tu'xi teen t'aan max tin yaan naj tu'uxi yaan tata tskbaltik yoola' ba'ax úuchben                                                 . 

En la comunidad donde trabajo no existe material escrito en lengua indígena como testimonio de la literatura, pero es frecuente en las casas que las madres y los padres cuenten a sus hijos leyendas de la región o sucesos vividos por alguien en épocas antiguas.

Le ba'ax ku tsikbalta'alo' k'aabéet u ts'iibta'a u tia'al  ka'a ts'abak óojeltbil ti u láak' máako'ob. Beyo'  je'el u páajtal yóojeta'al ba'ax úuchi ichil u láak' ja'abo'ob. 
ts'íibnaji:xka'ansaj.Melinda Belin Uc Naal

Las cosas que se platican se deben escribir para darlas a conocer a otras personas. Así se podra saber las cosas que sucedieron en años pasados.
escribió: maestra Melinda Belin Uc Naal.

MUHUL

MUHUL

U tsol t´anil bix k´abet u beeta´al  junp´el  tunben  kuxtalil
Jun.- yáaxba´le  k´abet u k´a´oltikukuba´ob ma´lob  ka´ paatak u tso´ol  u belo´ob.
Ka´.- le k´at  k´a´o´  leti´ u  yáax  k´ax  t´an ken u beet  le wíinko´  yeetel  u yuun le xch´u´po´.
Oox.- k´at  k´a´  kun  beetbil tumen  le  tankelen  wíinko´  tia´al  u  k´ax  t´anil bix kun  uchuc  le  ts´o´kojbelo´.
Kan.- u  jets´  t´anil u  k´inil  kun  uchuc  le k´ax  t´ano´  ti´al u  k´a´mal  u nukilo´ob  na´ yeetel  yun  ti´ le winko´  beixan ti´ le xch´upo´  ken ts´o´ok  u belo´bo´.
Jo´.- le muhul  junp´el  k´ax  t´anil  ti´ ka´p´el u  nukil  kuxtalil ti´al  bix  kun  uchuc  le  ts´o´kojbelo´ ti´ le nojoch paalo´bo´ bie  xan ti´al  u  ya´alko´ob ti´ bix  k´aabet u  kalant kuba´ob yeetel  u yabilkuba´ob  biexan  yeetel biexan  u  laakal  u ch´i´ba´lo´ob.



JMIGUEL.


EL MUHUL
ESTA COSTUMBRE SE REALIZABA EN DIFERENTES ETAPAS, QUE A CONTINUACIÓN SE DAN A CONOCER:
1.-Etapas del efecto y la amistad para comprometerse en matrimonio.
2.-La pedida de mano, en el primer acuerdo personal entre el pretendiente y los padres de la joven.
3.-Pedida de mano por los padres del joven para un cuerdo familiar y sus condiciones.
4.-El  (Jets´t´aan) esto es para confirmar la fecha en que se hace el compromiso de recibir a los representantes de los padres de los contrayentes.
5.- El muhul es el testimonio del compromiso solemne de ambas familias de estar de acuerdo para el matrimonio de los hijos, protección, cuidado y respeto por el parentesco que los une en delante de las dos familias.

CONCLUSIÓN
Las viejas costumbres que nos dejaron son muy importante porque nos da la oportunidad de conocer los buenos principios y valores.

U  NOOY  TUUKUL
Le úuchben kuxtalo´o´bo´  p´a´to´ojto´no´  jach  ma´lo´bo´o´ tumen  kie´sikto´on  bix le  jach´ts  kuxtalo´ yéetel  bix  k´áabet  u  beeta´al.


JMIGUEL







COMENTARIO
Acerca del comentario del maestro miguel, opino que el MUHUL es una costumbre que se debe rescatar y preservar en las familias porque es un acuerdo para el matrimonio y debemos recatarlo porque eso nos caracteriza.


Le ba’ ax u ts’ iibta j-kaansaj miguel kinwa’alik MUHUL le menkaajo’ kubetajtumen le laksíilo’ob bey xaan jun p’ eenuuptukulyo’olal le ts’o’okolbeel.
COMENTARIO.
Xkaambesaj: Gladis del Carmen yan chan.
Le t’aan jkaambesaj Miguel  chan ma’alob a ts’íib yeetel meyaj le                                                              jejeláas t’aano’ob yaa ichil malo’obo a ts’iib.
La plática del maestro miguel está muy bien su escritura su trabajo de lenguaje lo escribió bien.
Profa.Gladis del carmen yan chan.