Blog Archive

Entradas populares

domingo, 28 de junio de 2015

DOMINGO DZUL POOT

Yaan k'ajóola'an jun túul wíinik  baxi' lenojoch máak Domingo Dzul Poot, letie'elo' jach jats'us.
Ma' kuxtal ya'ab'o wíinik'ob baáx kanan bey leti'.
Le áanalte'o'bo' ba'ax ts'iibil t'aanil ti' u nojoch tuuluk  wa ba'alo'ab ku máan tu pool máak yéetel
u ts'aaóoli' utia'al sut junp'eel t'aan ti' uláak.
U meyaj'o'b yáantal'i ya'ab yáak'.

Haber conocido una persona como el señor Domingo Dzul Poot es muy bonito. No existen muchas personas que conserven  la lengua maya como él.
Los libros que escribe dicen de su gran imaginación y su dedicación para traducir.
Su trabajo perdurará mucho tiempo.

Ajkansaj: X Genny Candelaria López Hernández.


CONCLUSIÓN

Le ts'iibil le maya táan beetik la ma' kiimi le suukil t'aan, kex u tujol ba'ax ti' u kaajob máasewáal'ob u kaanbali' u xook maya.

Los escritos en lengua maya hacen que no muera la tradición oral, aunque es importante que en las comunidades indígenas aprendan a leer la lengua maya.

X GENNY CANDELARIA LOPEZ HERNANDEZ

TEMA 10 DE FROILAN

TEMA 10: U TSIIKBAL T’AAN U CHICH YUUM J-DOMINGO DZUL POOT

                Tuláaka tsikbal t’aan u tsíibmao’ob tumen yuum J-Domingo u úuymao’ob  ti tu chi’ u chi’ch, tin wu’uyaj u xookil tu chi’o’ob ajkaansaj tan u antkon ti u tsíibil, uxookil yéetel t’aanil, jatsuts, ku méentik a chej, a na’atik biix uchben máako’ob ku ket’ko’ob tuláaka baal yaan tu jal u lumil bey chan balche’ob, ch’ich’o’ob, loolo’ob, u bonil ba’alo’ob, tia’al u áalik ba’ax u k’áatob. Ula’  ba’al tin na’ata yóolal le tsíikbal t’aana’ wa u’uymao’ob u tsikbalil tu chi’o’ob uchben ma’ako’ob, ichil láaktsilo’ob k’a’abet tsíibtik tia’al ma u tu’upsal yéetel beyo’,  ma’ tu sa’atalo’ob bey u tsíibo’ob u tsikbal u t’aan u chich yuum domingo.

TEMA 8 DE FROILÁN.

TEMA 8: BALTS’AM

BALTS’AM
                Le balts’amo´ junp´éel u  nu’ukul meyaj  ku  yaántik le ajkaansajo’ob u yajsik u na’at le mejen palal tia’al u kambal, tumen ma’ chen kyu’ubko’ob  xoxot’taan  wa ku ts’aabaltio’ob  jump’éel analte tia’al u yíilo’ob u yóochel ba´alo’ob, balche’ob, chích’o’ob  wa ma’ako’ob tiál kambalo’ob, lela’, ku méentik u kambal palal kex ma u kátik, tumen tu’ux patko’ok , kyu’bko’ob  yéetel ku méento’ob baáx tu yijoób ku kano’ob baáx k’ati’.

U TS’ÍIB J-Juan Froilan de Dios Pool Pech.

sábado, 27 de junio de 2015

TEMA 6 DE FROILÁN

TEMA 6: NOMBRE DE LUGARES DE ORIGEN MAYA

U MOOTS U K’AABA’ PO’MUCH.

In wet ajkaasje’ex, Ka’ nin wa’lite’ex tu’uux ku tal u moots u k’aaba’ u kajil  Po’much. Ku tsikbaátal ka ma’ano’ob le sakma’ako’obo’ te kajilo’ tu yíilo’ob tu jáal jun túul ts’ono’ot jayakbal ya’abal mucho’ob p’ookmao’on tio’olal le kíino’, ka tu tuuklajo’ob te lu’umilo’ ku póokaj muuch tiál u jantal. Tio’olal le lelo’o, ts’áab’ u k’aaba le kajo’: pookmuuch (u luúmil tu’ux ku póokaj muuch).

U TS’ÍIB: J-JUAN FROILAN DE DIOS POOL PECH.

Ja´ts´uts le u paya´chi le ajkansaj tu ts´iibtaj yo´laj leti´me´bela´e´in k´ajoolal ba´ax ten  kia´la´aj ti poomuch le kaajo´.

JMIGUEL.

le a ts'iib ta meenta'al ajka'anasa'aj  froilan javch beyo tumen tu láakal m'aak yan u k'aotik ichil maaya t'aan bix u yáala'al u k'aaba' ti junp'éel kaaj.

tsibnaj: ajka'ansa'aj melinda belin uc naal.

TEMA 5 DE FROILAN

TEMA 5: LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA PARA LAS NUEVAS FAMILIAS.

KANAN KIB U LU’UMIL PO’MUCH.
                
                Ti’al u li’isal u káanil u meyjil u k’a’asaj u ha’abil K’o’olel biil “Concepción” u lu’umil po’much; U yumuil naj yaan u k‘amik le canan kibo’ob tu naijlo’ ku much’kubao’ob yéetel tulaaka u lak’tsilo’ob ti’al u tsikbalo’ob bix kunu meyajo’ob. U xíibo’ob najil ku kaxtiko’ok uuláak mako’ob ti’al aantalo’ob u kinsaj k’éek’en ti’al u pibilta’ bey xaan u páanko’ob u píibi yéetel muujko’ob, u xoto’ob u bak’el ti’al janal. U ko’lelilo’ob ku t’aanko’on koompol ti’al u áantalo’ob kinnsaj, p’eeptaj, xoto’ob u bak’el kaax, bey xaan ti’al u chajko’ob k’u’um tiál méental waj ti’al janal, ula ba’al yan u ts’aamko’ob aarroz tial u béetal ch’ujuuk ja’ yéetel u méental u janil ti’al tulaakal lak’tsilo’ob kanan kib.

U TS’ÍIB: J-JUAN FROILAN DE DIOS POOL PECH

TEMA 4 DE FROILÁN

TEMA 4: LA IMPORTANCIA DEL CONTEXTO CULTURAL DEL NIÑO PARA EL DOCENTE INDÍGENA.

                Bey ajkaansajene’ ma´ chen k’abéet in óojeltik baax u k’aj óolo’ob in kanbalalo’ob, miix k’aj óoltik tulaaka analte’o’ob ku ts’a’abato’on, wa yaan in méentik in tsol péeksil   ti’al u paatal in meyaj yéetel let’io’ob. Ku k’abéetajten  xaan, in k’aj óoltik ba’ax yaan tu bak’al  pachil u lu’umilo’ob, ichil u lak’tsilo’ob, ti’al in pajtal in meyaj yéetel leti’o’ob, tumen tulaaka ba’al yaan tu bak’pachil tu najil xook, yéetel u luúmil tu’ux meyaj ku áantko’on meyaj.


U TS’ÍIB: J-JUAN FROILAN DE DIOS POOL PECH.

TEMA 3 DE FROILAN

TEMA 3: LITERATURA Y TESTIMONIOS DE MI COMUNIDAD.

                Jun te’ene’ tan in tsikbal yéetel j-Fredy Aban Tuz tu k’íiwik in kajtalil, ka tu k’atchi’ten.
J-Fredy- ¿Tu’ux binech ok’onjake’? ¿Binech bisaj k’aay wa binech a ximbaltik jun túul ch’úupaal?
Ka tin nuuktati’:
J-Froilan- binen ximbaltik jun túul ch’úupaal. ¿Ba’ax ten?
Ka tu ya’alaten:
J-Fredy- ok’onjake’ tan in tsikbal yéetel in kiik ka u’uya le che’ awato’ tan u tal tu bejil tu’ux yaan u najil tu’ux ku pa’atal le wakax k’áak’o’, ka líik’en tin k’an in ch’ene’te tu jool tu’ux ku ch’óoto’ u jonal naj ti’al in wilik ba’ax  ba’al ku awat beyo, chen lelo’ ka tin  paakta a man, kin tuklike’ ma’ tséelkechi ti’al a bin a najil ka tin u’uya le ba’alo’ u awat chen ba’le’, o kun man, ka man ti wo’o ta pach awatnaji, ti óola lelo’,  kin k’áatiktech ¿Ka manech tech ok’onjake’ ¿Ma ta u’uya wa ta wilaj le che’awato’?
J-Froilan- tu jaajil, ¡ma’! Mix tin wu’uya mix tin wilaji.
U tsikbal J-Fredy yéetel J-Froilan.

U TS’ÍIB: J-JUAN FROILAN DE DIOS POOL PECH.

TEMA 2 DE FROILAN

TEMA 2: TRADICONES ORALES DE MI PUEBLO.

WÁAY MIIS

                Ku tsikba’atal tin kajal (Po´much), kuxlaji jun túul nojoch ko’olel ku suut wáay miisi’, chen yookol áabile’ ku patik u wenlo’ob otsil mejen palalo’ob’o yano’ob tu kúuchil je’elel masewal maák ti’al u ja’sil u yóolo’ob yéetel u báaxal u janlo’ob. Nak u yóol le kanan m’aako’ ku kalantik tulaaka u bakpak u kúuchil je’el tulaaka ba’ax ku yúuchul ka kaj u ch’ujtik ba’ax ku ta’al u ja’as u yo’ol le mejen palalo’obo’, chen jum p’éel k’iine’ ka tu yíilaj, jun túul nojoch boox miis; che sastale’, jok’ tu meyaj, ka tu tsikbataj ti ula’ nojoch ma’ako’ob ba’ax tu yilaj bix le miiso’ yéetel ba’ax ku metik ka alalti’ lelo, ma miisi’, ¡w’aay miis!. Ichil u tsikbali ka alati’i yan u ts’aamik u yóol tsoon yéetel u ti’al u kinsik le w’aayo’, Bey tu m’eental. Tu ch’ujtal u tal le miiso’ ka tu tsoonaj ka tu yilaj tu tsayajti che lelo ka tu tu’ul pachta’ ka ti ilaje tu’ux óokil, chen kaj tiu’bale’ oku kimil nojoch ko’leli le najao’ tu okil ñle miiso’.

U TS’ÍIB: J-JUAN FROILAN DE DIOS POOL PECH

viernes, 26 de junio de 2015

TEMA 8. BALTS'AM

EN LA ESCUELA HAY QUE HACER TEATRO CON LOS NIÑOS PORQUE AYUDA AL MAESTRO A ENSEÑARLOS JUGANDO.


YAAN MEENTIK BALTS'AM TU NAJIL XOOK TUMEN KU ÁANTIK U MEYAJ AJKAANSAJ U KAMBESIK MEJEN PAALAALO'OB, LE BALTS'AMO' KU MEENTIK KU CHEEJ LE MEJEN PAALALO'OB YUMEN KU TS'IIKBALIL BAXA T'AAN.

ESCRIBIO. MARTHA CECILIA COUOH CHAVEZ.


CONCLUSION. HACER TEATRO AYUDA AL MAESTRO A HACER MAS AMENA LA CLASE CON LOS NIÑOS PORQUE APRENDEN JUGANDO.

YAAN MEENTIK BALTS'AM TUMEN KU AANTIK  IN MEYAJ YEETEL LE MEJEN PAALALO'OB  TUMEN LETI'O'BO YAAN U  KAANKO'OB TU LÁAKAL BA'AX KA E'ESIJTI'O'BO YEETEL LE BAAXAL KU MEENKO'OB.

Me gustó el trabajo de la compañera es breve y entendible es lo que persigue el teatro.
Jach ustit´aan e meeyaj ts´íib le ajkansaj jach sáasil  yéetel ku  na´atpajal ba´ax ku chukik le  balts´aano´ 

JMIGUEL

TEMA 5: FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA PARA LAS  NUEVAS FAMILIAS.

U GREMIO TU K’AABAE ÓOTSIL KI’ICHKELEM YUUM
            U much’talil le gremio’obo’ ku nuup’kuba’ob u yool u meyajo’ob, u jajats’lu’umil le kanjilo’ob, u ti’al k’iimbesik u k’aabae oko’ob otsil ki’ichkelem yuum. Tulaaka muchtal ku méentiko’ob jejelaast bey ku na’ato’ob, wa láak’tsilo’ob ku muuchtalób  u ti’al tsikbaal bix kunu méento’ob:  

LOS GREMIOS EN HONOR AL CRISTO DE LA MISERICORDIA

            Los gremios están organizados en grupos, cada uno de estos dependen del oficio, barrio, sociedades, que se juntan para celebrar una Acción de Gracias en Honor al Cristo de la Misericordia. Cada grupo se organiza de diferente manera, en el caso de la agrupación a la que pertenece mi familia, se organizan de la siguiente manera: un día anterior a la celebración, la agrupación se congrega para ver los detalles.

MARTHA CECILIA COUOH CHAVEZ.


CONCLUSION. LOS GREMIOS SON FORMAS DE ORGANIZACIÓN QUE MUESTRAN COMO ES QUE TRABAJAN LAS PERSONAS QUE EN EL GRUPO PARTICIPAN Y EN HONOR A QUIEN REALIZAN ESE TRABAJO.

LE MÁAKO'BO KU MUCHTALILO'OB TIAL U MEYAJO'OB TUMEN KIMAAK'OLON KA TU MEENKO'OB LE MUCHMEYAJO'OB TIAL LE KICHKELENYUMO TI U KAJIL KALKI'NI'O.

 TEMA 4: LA IMPORTANCIA DEL CONTEXTO CULTURAL DEL ALUMNO PARA UN DOCENTE INDÍGENA
ESTE AYUDA AL MAESTRO A ENSEÑAR AL NIÑO CON LO QUE TIENE A SU ALREDEDOR. TODO LO QUE  LE PUEDE SERVIR, DESDE UNA PLANTA, LA FIESTA TRADICIONAL DE SU PUEBLO, LOS TRABAJOS QUE AHÍ SE HACEN, LA FORMA DE HABLAR DE LA LOCALIDAD, SUS TRADICIONES Y COSTUMBRES, ETC. CON TODO LO MENCIONADO, EL MAESTRO LO PUEDE ENSEÑAR.


           

Tulaaka yan bak’ paach le kambalo’ob  ku aantik u meeyaj ajkaansaj, tumen yan u éesik ti’al le mejen palalo’ob ka u kano’ob ts’íib, k’aay, k’oos ju’un, óok’ot, u bonil ju’un, u xook ba’alo’ob ti’al u kaniko’ob tulaakal ba’al, ti’al nojochkinsko’ob u na’ato’ob.


CONCLUSION. HAY QUE CONSIDERAR EL ENTORNO DEL NIÑO PARA PODER ENSEÑARLO YA QUE EL CONTEXTO ES UNA HERRAMIENTA FUNDAMENTAL PARA EL TRABAJO QUE REALIZAMOS CON LOS NIÑOS.

TIAL MEENTIK LE MEYAJO'OB YEETEL LE PAALALO'OB YAAN TUUKUL BIX K'AABET E'ESIJK TU LÁAKAL LE NUUKULO'OB YAAN BAL PAACHIL TIO'OB KAJTAAL LE MEJEN PAALALO'OB TUMEN KU ÁANTAL IN MEYAJ.

ESCRIBIO. MARTHA CECILIA COUOH CHAVEZ.

TEMA 2: TRADICIONES ORALES DE MI PUEBLO.

TSIKBALO’OB


            In taatatsil tu tsikbajten, junp’éel k’íin tan u bino’ob tu kool yéetel in suku’un ka tu yilo’ob tu ja’al junp’éel jaltun tu’ux ku jo’opiko’ob ja’ u ti’al u yuuk’o’ob  wa u ti’al pu’uko’ob u k’eyemo’ob u sóol y’eetel u tsa’ayo’ob tu’xáan u k’áab kíimsaj k’aak’as kan tu yúuk’ik’ ja’.Ja’ak u yóolo’ob-Ka k’ajti’ u tsikbal úuchben maako’ob wa ka ta’akik u k’aab tu’ux ku kimsaj ku jejemp’uuchkub aj tak ku kimbal- ka tu jampaitaj u paalaj ti’al u méentik u na’ato’ob úuchben ma’ako’ob ka tu yíilaj jaj ba’ax ku tsikbajtal.




U TS' ÍIB  X MARTHA C.COUOH CHAVEZ.

COMENTARIO. CUANDO ME COMENTARON SOBRE ESTE ACONTECIMIENTO ME PARECIÓ ALGO NO CREÍBLE PERO CUANDO HICE EL COMENTARIO A OTRA PERSONA ME DI CUENTA QUE ESTO ES REAL QUE MUCHAS PERSONAS LO CUENTAN.

KA IN ÚTUKUUYA LE TS'IIKBALA MA' TIN TUKUULTA WA BEYO' KA TIN TS'IIKBAJTA TI U LÁ' MÁAK KA TIN OOJELTA UUCHIL TUMEN TU TS'IIKBAJTAL BEY UUCHI TUMEN U LÁAK IN LÁAKTSILO'OB KU AAYKO'OB.

k'aayo'ob( cantos )

xik'nalkin

ku xik'nal le mejewn ch'iich'o'ob
ku xik'nal le mejen péepeno'ob,
ku xik'nale mejen yik'el kabo'ob,
bey xan teen kin xik'nal.

el vuelo
lois pajaritos vuelan
las mariposas vuelan,
las avejitas vuelan y
yo tambien vuelo.

ts'iibnaj: ka'ansa'aj Melinda Belin Uc Naal

le junpéel chan k'aay in woojel leti tume kin ts'aakti tee'exe tia'al a woojete'ex tia'al a meyaj yéetel le ,mejen páalalo'ob.
esta es una pequeña cancion que les comparto pra que puedan trabajar con sus alumnos.

escribio :maestra Melinda Belin Uc Naal

in tsoo'ko'ol in ts'iib.

le k'aay ku meenta'al yéetel ku éesaj u la' ka'ansa'aj tia'al ilik ba'ax yéetel ka'ansaj le mejen páalalo'ob ti u najil xook tume u usticho'ob tumen ku yook'oto'ob yéetel u k'aayo'ob.leti yáan eesik tia'al u ka'ansa'aj.

ts'iibnaj:melinda belin uc naal

en conclusion.
el canto que se realizan y que se enseñan por otros maestros es para poder enseñar a los niños  en una escuela porque les gusta bailar o cantarlo por eso hay que fomentar estas formas de enseñanza.

escribio:maestra Melinda Belin Uc Naal.

COMENTARIO. GRACIAS MAESTRA ESTO NOS AYUDA A ENRIQUECER NUESTRO TRABAJO EN EL AULA Y PARTICULARMENTE CON LOS NIÑOS YA QUE LES GUSTA MUCHO LOS CANTOS. DIOSBOTIK AJKANSEJ  TUMEN TA MEENTIK  K'AAYO'OB TIAL U MEYAJTO'ON TI U NAJIL XÓOK TIAL U KAAMBAL K'AAY LE MEJEN PAALALO'OB.
TS'ÍIBNAJ. X MARTHA CECILIA COUOH CHAVEZ.

jueves, 25 de junio de 2015

TEMA 5 FORMAS DE ORGANIZACION COMUNITARIA  HELBERT JESUS CHI CAHUN
En mi comunidad cuando realizan los gremios en honor a los santos patronos de la parroquia la gente antigua se organizaban para llevar a efecto esta tradición lo cual se tenia que recaudar lo que se tenia que ocupar como son: el maíz, los pavos, los cerdos, leña  tambien tenian que buscar a las señoras que tenian que ayudar para prepara la comida y tortillas, toda esta organizacion lo dividian por grupo para que cada uno sepa que debia de hacer y se pudiera llevar a efecto de manera adecuada esta tradición, cabe mencionar que el día de esa actividad era invitado a toda la comunidad sin distinción alguna, gracias a estas costumbres que aun se siguen prácticando las nuevas generaciones aun las llevan a efecto

tin ca´jal le maako´boo ku betiko´o  u much meya´aj tio´ola u nojo´och ka´aj (santos patronos) tio´olaj ya´an u tsayo´obo  ixi´in, ulu´un, kekén, bex ya´an u kaxtiko´obo le xnuko´obo tiola´aj u paxtiko´obo e ju´uch tio´ola beti´ik u´aj, tich ich ka´aj tu´u laka´aj mako´obo ya´an u bi´in xinxiba´a (a la fiesta todos son invitados), ve la´o le maako´oboo  ku betiko´obo le uch be´en  ki´in ma´a ko´olik ka´aj

TEMA 8 EL TEATRO    HELBERT JESUS CHI CAHUN

Las obras de teatro para el desarrollo intelectual es muy indispensable para los niños ya que en nuestra labor docente nos ayuda a que aprendan a relacionarce entre sus compañeros, a trabajar en equipos, a expresarse de manera adecuada y tener una redacción utilizando las reglas autograficas


le baal tsa´an ich kaansaj mejen palalo´ob u betik u tu´ukul ma´alob, yete´el u meya´aj muchta´j ku beteik u ta´an malo´obo, ye tel u kaniko´o bix yan betik jumpe´e baal tsa´an

COMENTARIO. TU LÁAKAL BAL TS'AM KU MEENTAL TI U NAJIL XÓOK KU ÁANTIK KANSAJ TIA  TU LAAKAL LE MEJEN PAALALO'OB KA U MEENTO'OB BAXA T'AAN YEETEL U KAANBALO'OB U MUCH'TALILO'OB TU LAAKLO'OB.
TS'IIBNAJ. XMARTHA CECICILIA COUOH CHAVEZ.

TEMA 3  LITERATURA Y TESTIMONIOS  HELBERT JESUS CHI CAHUN

EL PRIMER POZO DE MI PUEBLO

 Cuentan mis abuelos que antes de ser un pueblo habitado por mucha gente en el pequeño parque que actualmente existe, toda esa parte era monte que la gente adulta se trabajo principal era el campo para la siembre de maíz principalmente, al paso del tiempo que los campesinos vieron que a diario un pajarito se adentraba entre los arbustos y salia hasta perderce, aun principio no era de mucha importancia, pero que a la gente ya le llamaba la atención porque a diario era su misma rutina, y que un dia un grupo de campesinos decidio ver porque ese lindo pajarito se dirigia a ese lugar, la cual fue tan grande su sorpresa que al adentrarse observaron un hueco no tan profundo al hacercarse a ver que habia vieron que habia agua, desde ese momento toda la comunidad limpio toda ese espacio y colocaron piedras alrededor de ello para que nadie se fuera hasta el fondo del pozo, a partir de eso toda la comunidad ahi ivan por agua en recipientes de cantaros, pero que un habitante tan curioso queria saber como era ese pozo en sus profundidades y que decidio entrar y eran las 12:00 de la tarde, pero que jamas logro salir, nadie supo de él, pensaron que se habia ahogadopor lo que algunos habitantes decidieron entrar y dicen que en el centro del pozo existe una piedra labrada donde se puedieron parar y observaron que no tenia fin ya que  era como una cueva que colinda con la iglesia y parte de los alrededores de la comunidad, y si este habitante no pudo salir es porque entro a esa hora y que se lo llevo una hermosa mujer la dueña de ese pozo, por lo sucedido los habitantes decidieron ya no ir en busca de agua a esa hora porque tenian temor de que se los llevara esa hermosa mujer.

ku yalikoó in nojoch chich ich ka´aj sansama´aj le nojoch mako´oboo ku uilo´ko jumpe´e mej´en chi´ich ku sa´atuba ich co´ol  yo´ola ju´mpe ki´in le nojo´och mako´oboo bi´in to´loo yo ´ola u wi´ilik bax yan tolo´j u kaxtabo´jo jumpe´e nojo´ch joól tux yan ja´a, le mako´oboo tu tsa´yob tu´nich yo´la ma u lu´ubu mix ma´ak.
jumpe ma´ak bin yo´ola u wilik bax ya´an  ich u ta´an jo´ol, le ma´ako maá sunaji´i, le ula´a ma´akobo bino´o kaxtik ich u ta´an jo´ol uyaliko´obo mi na´an u xu´ul, mix u kaxto´obo le wuinik, tiola´aj mix ma´ak u bin kaxti´k ja´a ti´e hora´a

TEMA 4 CONTEXTO CULTURAL DEL NIÑO   HELBERT JESUS CHI CAHUN

Para el trabajo docente es muy importante que tome encuenta el contexto de los niños, ya que de esta manera  se pueden enriquecer los conocimientos previos que los pequeños traen, sabemos de antemano que cada comunidad indigena tienen diversas formas de vida, formas de pensar, actuar y sobre todo son tan apegados a sus costumbres, por lo tanto el docente debe ser el formador de nuevos conocimientos de los niños pero acorde de lo que ellos saben y como herramienta esencial es utilizar todo lo que el niño posee de su contexto, semillas, flores, piedritas, etc. para que se de un aprendizaje muy significativo.

le ka´ansabo´o ya´an u wi´lik bix ku ka´ajtaj le meje´en palalo´ob yo´la ku pa´ajta kanil bix ya´an mu´uch meya´aj, bix u tu´ukulo´o, bix u ta´an, bax ku be´tik ich un na´aj ye te´el  ich u ka´aj, yo´ola  u ka´nik u la´aj
tu´ukul yete´el ya´an meya´aj yete´l ya´an machi´k tu´lakaj ya´an ich u ka´aj, be´ey  mejen tu´unich, loól, yetel lo´ol.

lE BA´AX KU NYÁALIK LE AJKANSAJ KIN CHINPOLTIKTI´TUMEN TI´KÁABET U KAJAL JUNPÉEL MEYAJ YÉETEL LE MEJEN PAALALO´BO, YAN KÁJOOLTIK KA´PAJCHACH  NOJOCH KINSIK U TUUKULO´J

JMIGUEL

TEMA 2 TRADICIONES ORALES DE MI PUEBLO   HELBERT JESUS CHI CAHUN
La gente antigua realizaban diversas creencias o ritos mayas que fueron aprendidos por sus antepasados, uno de ellos es el je´etz me´ek lo cual esto consistia primero que nada buscar un padrino que tuviera profesio o sea una persona muy respetada dentro de la sociedad en su caso de  las niñas y una madrina para los niños, a la hora de celebrar esta tradicion se le convocaba a todos los familiares e invitaba a la persona que iva ser el responsable, se cargaba al niño o niña poniendolo de la cadera lo cual le abrian los pies para ser cargado de lado, y el encargado tenia que darle los objetos para que en el futuro sea una persona respetable y con oficio, estos objetos el primero que se le daba al pequeño era un lapíz porque las creencias decian que al tomar el lapíz iva a ser un profesionista pero se le tenia que dar tres vueltas alrededor de una mesa, posteriormente se le daba un machete para que fuera una persona trabajadora, asi sucesivamente le daban diversos objetos hasta concluir este ritual, y a los presentes antes de retirarce en una jicara se les daba pepita tostada y lo tenia que comer ahi para poderce retirar.

le uch be´e ma´akobo´o tu´u be´tabo´o tu´u laka´a yo´la u´ka´ansaj ich ka´j, yo´ola ya´an beti´k tu la´aka tio´la  ma´a ku ´u sa´ataj  le uchbe´en jejelaas

TEMA 1 LAS PRACTICAS SOCIALES DEL LENGUAJE   HELBERT JESUS CHI CAHUN
El ser humano para comunicarse tiene que utilizar un lenguaje muy preciso y claro, por lo tanto nuestros antepasados gracias a esos legados que nos dejaron de las piramides, primera formas de escritura rusticas, y sobre todo la creacion de los números fueron la base primordial para poder comunicarce y de esta manera entenderce, las grandez sabidurias de los mayas no pueden ser superadas ya que hasta la actualidad ni un ser humano o grupo han podido realizar construcciones tan precisas y con predicciones astrologicas exactas y logicas.
le uch be´en mako´oboo tu´uj pa´ajtaloo ve´etik nojo´och  pa´ak na jo´boo, tux ku´u tzi´too ye te´el u bo´onik bo´o yo´ola u pa´ajtaloo u ta´a no bo´o, yo´ola ten in ualik sete´en ja´atsus tu´u la´aka bix u ta´an le mayabo´o, bix ku´u tzi ta´a, yo´ola tu´un te´ech ka´ansa jo´ob ma´a  pa´tik a ta´an maya, mix a sukta´ala, yan meya´aj ich  najil xo´ok yete´el le meje´en palalo´obb yo´ola ma´a u´ sa´ataj

le´e tzi´ita tu be´ejta kan´ansaj helbert jesús chí cahún

miércoles, 24 de junio de 2015

Tema 8.-BALTS'AM (TEATRO) le kaansaj DEYSI MARIA DEL ROSARIO CALAN CANCHE



Tema 8.-BALTS'AM (TEATRO)                                        

 El teatro es una forma de representar ideas sentimientos de la vida, por eso la gente antigua lo utilizaba para poder expresarse por lo tanto en las escuela es necesario dar una enseñanza sobre el pasado de nuestros indígenas ya que a través de esa enseñanza es más fácil que los niños adquieran aprendizajes significativos

BALTS'AM

Leti’ balts'am u la’áak  u tuukul máa'ak, bey xaan eesik u kimako'lal u kuxtal sáansamal, yo'olal le uuchben máako'ob yan u beetiko'ob tia'al ilik bix u ya 'alo'ob ti u miatsil y'eetel u láak'o'ob.
Ti u naajil xook  u tsiikbalil uchben máako'ob.
to'on bey jka'ansa'ajo'on yaan eesik le meje páalalo'ob u tsikbalil ku yuuchu bejlae 'y'eetel le balts'am tumen beyo le mejen páalalo'ob ku k'aaotik bix le uchben maako' ob yéetel ba'ax ku meento'ob.

CONCLUSION

ES MUY BONITA LAS MUCHAS FORMAS DE TRABAJAR CON LOS ALUMNOS Y UNA DE ELLAS ES EL BALTS'AM YA QUE ANTIGUAMENTE SE HACIA DE ESA FORMA Y HASTA LA ACTUALIDAD SE SIGUE HACIENDO SOLO QUE LA LENGUA MYA SE A IDO PERDIENDO Y ES POR ELLO LA NECESIDAD DE RESCATARLO PARA LAS NUEVAS GENERACIONES.

JACH JATS'UTS LE BALTS'AM LELO K'ABET KANICOBO LE MEJEN PAALAALOBO BELLO JELE TIUSTA MEYAJ YETEN BEY WA LE UCHBENTA TSII´BO U KANICOBO LE MEJEN PAALALOBO.

TS'IIBNAJ: X DEYSI.

Tema 7.- Explicación de los cantares de Dzitbalché. la kaansaj DEYSI MARIA DEL ROSARIO CALAN CANCHE



 Tema 7.- Explicación de los cantares de Dzitbalché.

LOS CANTARES DE DZITBALCHE.

En lo personal me gustó mucho la plática que nos dieron los maestros porque nos hablaron de un libro titulado "Los Cantares de Dzitbalché" este libro habla sobre las historias antiguas, los cantos, los recuerdos,  las pláticas  o narraciones  así como también  la forma de vida de los indígenas mayas.
Es importante  leer el libro para s darlo a conocer a nuestros alumnos, con el fin de que conozcan la cultura maya que se está perdiendo.
                                                       
Tu laakal le báalo yan le cantares de dzitbalche jach taj jats’uts tumen u k’a’ajesaj baach jach a mentaan yeten le cantares je’elé u tiusta a meyaj yeten le mejen palaalobó le uuchbent le analteo u k’aabet a mentaan yeten le palaalobó.

COMENTARIO.
HAY QUE SEGUIR PRESERVANDO ESAS HISTORIAS ANTIGUAS PORQUE SON PARTE DE NUESTRAS RAICES Y CULTURA.

YAAN E'ESIJ TI U NAJIL XÓOK TU LÁAKAL LE TS'IIKBALO'OB KU MEENTAL TIU LUMIL DZTIBALCHE'O. LE UUCHBEN TSIIKBALO'OB YAAN KALANTIK TIA E'ESIJ TIE MEJEN PAALALO'OB TUMEN LETI'O'BO YAAN U KAANKO'OB U KAALANTO'OB TUMEN K'AABET BEETIK MA' U TU'UBUL.
TS'IIBNAJ. XMARTHA CECILIA COUOH CHAVEZ.